Digitální nomádství

Vyskytuje se asi milion různých definic a pojetí digitálního nomádství. Od lidí, kteří pracují z domova a občas odjinud, až po cestovatelské extremisty, kteří jsou na cestách prakticky neustále. Nic z toho (podle mě) není špatně.

Klíčové aspekty nomádství

Základními faktory je především nezávislost na čase a místě, nicméně i to je částečně iluzorní. Digitální nomádství není nějaká cool dovolená, pořád musíte pracovat. A tedy musíte na požadavky klientů reagovat v přiměřeném čase.

Pro mě není podstatné, jestli někdo pracuje z Thajska nebo z Dolní Lhoty. Zásadní je nezávislost na místě, tedy neztrácíte 1-2 hodiny dojížděním do práce a nejste pevně přikovaní k pracovišti zaměstnavatele. Pokud jedete v létě na 2 měsíce na chalupu nebo na Kanáry, vašim zákazníkům je to jedno. Pokud se zákazník přesune, je to jedno vám.

Například v ČR může být práce na dálku kritickým aspektem i pro rodinu s dětmi. Nemusíte nutně kupovat drahou nemovitost tam, kde máte dostupnou práci. Můžete pracovat z domu nebo z kanceláře někde na vsi. Můžete jet o prázdninách s dětmi na 2 měsíce na chalupu. Nemusíte nutně sedět v práci přes den, zatímco je venku hezky, a pak mít večer volno, když je venku tma. Můžete si pracovní dobu vhodně rozložit.

Nutné předpoklady

Pokud pracujete přes internet – jako většina digitálních nomádů – nevyhnutelně potřebujete spolehlivé a rychlé připojení. Určité činnosti však nevyžadují neustálé připojení. Každopádně se vyplatí mít nachystané i offline činnosti – například psaní článků, úpravu fotek, programování atd.

Nemalým problémem je i bezpečnost, takže si raději předem nastudujte jak se bezpečně připojovat a jak chránit svá data. Možná budete potřebovat bezpečnou VPN, možná budete mít problém s firewally, zejména při práci z asijských zemí. Zabezpečte si počítač i telefon, šifrujte data i komunikaci.

Rozhodně se nevyplatí zapomínat na spolehlivý a kvalitní SW a HW. Potřebujete také spolehlivé zálohování. Nestačí externí disk, o ten můžete přijít společně s PC. Nezapomínejte na to, že plno vašich dat jsou extrémně citlivé údaje a rozhodně není dobrý nápad svěřovat je v nešifrované podobě různým cloudům. I velcí hráči dělají fatální bezpečnostní chyby, zavzpomínejme třeba na únik dat z Yahoo.

Zásadní položkou jsou náklady na bydlení. Pokud jste spíše konzervativní introverti, rozhodně není dobrý nápad sestěhovat se s 10 dalšími lidmi do jednoho domu nebo dělat z kavárny a coworkingu. Já preferuji na práci klid a mám rád určité soukromí. Někdo umí pracovat s notebookem z pláže, já to neumím.

Počítejte i s náklady. Rozhodně jde v mnoha zemích žít levněji jak v ČR, ale dost často musíte znát místní podmínky a věnovat tomu jisté úsilí. Do ceny nomádských výletů nezapomeňte započítat také náklady na letenky, místní dopravu, zdravotní pojištění, internet a případné nutné fixní výdaje doma. A nezapomeňte na rezervu minimálně na okamžitý nákup letenky domů, pokud by se něco zásadně pokazilo.

Rizika digitálního nomádství

Všude po internetu najdete milión oslavných článků na téma digitální nomádství a jak je to skvělé. Pro vystřízlivění doporučuju třeba článek Rolanda Vojkovského. Nic není zadarmo a ne všem to vyhovuje.

Pokud jste zatím byli maximálně v Horní Dolní, rozhodně není dobrý nápad vyrazit rovnou na 3 měsíce do Asie. Kulturní šok není jen fráze. Nejedete na dovolenou, jedete žít jinam, takže prostě musíte nějak fungovat. Peter Chodelka poprvé vyrazil do Bulharska – rozhodně dobrá a bezpečná volba. Začněte v Evropě, znáte tu prostředí a přinejhorším jste za 2-3 tisíce druhý den doma.

Bezpečnost je obecně problém. V řadě chudších zemí je kvalitní foťák, drahý mobil či počítač velkým lákadlem. Rozhodně se to nevyplatí podceňovat, protože sehnat náhradu je v řadě zemí na hranici nemožnosti, o finanční škodě nehovoříc.

Pojištění a zejména dostupnost lékařské péče je další zádrhel mnoha zemí. Je hezké, že vám pojištění cosi kryje, ale v mnoha zemích jste bez soukromé kliniky v pořádném maléru. A ne všude je taková klinika k dispozici, ne vždy ji kryje pojistka. Pozor na to! Také jsem si nevšiml, že by kdokoliv z asijských nomádů zmiňoval očkování a malárii. Banální zdravotní problém se může v řadě zemí proměnit v boj o život, takže se nedívejte jen na pláže a kavárny.

Forma podnikání

S otázkou digitálního nomádství a postupující globalizace vyvstává i otázka řešení byrokracie – tedy formy podnikání. Nejde ani tak o daně, byť v ČR máme naprosto astronomické zdanění. Jde spíš o neutuchající snahy státu i EU neustále zvyšovat regulace, nařízení, zákazy, vynucovat plátcovství DPH atd. A pokud fakticky žijete ¾ času mimo ČR, podnikáte v zemích mimo ČR, na základě čeho vlastně ČR chce víc než polovinu vašich příjmů? Prozatím ale filozofii ponechme stranou.

Pokud používáte PPC, prodáváte e-booky, kurzy a fotky, prakticky vždy vás stát nutí být bez ohledu na obrat okamžitě plátce DPH či identifikovaná osoba. V mnoha případech spadnete pod MOSS a často i pod EET. Následně samozřejmě musíte podávat kontrolní hlášení a za každou formální chybu již hrozí vysoké pokuty v řádech desítek tisíc. U EET mohou pokuty dosáhnout až půl milionu a jako OSVČ ručíte celým majetkem.

Tyto byrokratické zhovadilosti jsou často technicky nesplnitelné, popřípadě se musí různě obcházet a u složitějších projektů odčerpávají obrovské finanční i časové prostředky. V případě mezinárodních projektů nastávají často nemalé problémy s online platbami a převody měn. Dalším problémem je samozřejmě nestabilní legislativa a neustálé změny. Pak se logicky nabízí otázka, zdali má vůbec smysl podnikat z ČR, popřípadě být OSVČ. Tím nikoho nenavádím k nelegálnímu podnikání! Ale je plno zemí, kde lze v mnoha ohledech podnikat jednodušeji a přitom mít vše legálně.

Jak to dělám já…

Plno lidí může namítnout, že zrovna já mám co povídat, když jsem zaměstnanec. Jenže dělám jako konzultant, tedy v podstatě jsem víc nomád, než většina živnostníků. Sice nestřídám pracoviště nějak extrémně často, ale v tuto chvíli mám 4 různá působiště ve 3 státech.

Proč mi to nedělá problém? Jak udržím kromě práce i vlastní podnikání? Protože jsem byznys budoval pro dálkovou správu ještě v době, kdy slovo diginomád ani neexistovalo. Mám portfolio webů, které můžu spravovat z libovolného místa. Mám portfolio fotek na fotobankách, ze kterých ani jedna nesídlí v EU. Na některých projektech spolupracuji s lidmi z různých světadílů, v různých časových pásmech. Mám to prostě udělané tak, abych mohl fungovat jen s notebookem a připojením k internetu. A ani to připojení nepotřebuju pořád.

Přechozích 5 let jsem dělal často z domu, ovšem často také od příbuzných a z cest. Většinu svých klientů jsem nikdy neviděl, a nijak jsme si nechyběli. Ať již šlo o copywriting či správu webů. Samozřejmě, práce pro klienty je něco jiného, než když máte portfolio webů, prodáváte e-booky či fotky. S klienty si nemůžete dovolit reagovat na emaily za týden a mít problematickou dostupnost.

Vše je o nastavení priorit a promyšlení předem. Podnikání jsem začal významněji rozvíjet až v prvním zaměstnání a díky pravidelnému příjmu bylo mojí prioritou hlavně to, abych mohl dělat kdykoliv a kdekoliv, bez ohledu na klienty. PPC, affil, fotobanky, prodej e-booku – vše samozřejmě vyžaduje údržbu, ale moje měsíční nečinnost se příliš neprojeví. Jako OSVČ jsem pak samozřejmě dělal i plno klientských zakázek, které teď jako zaměstnanec opět nedělám a věnuji se rozvoji pasivního portfolia.

Outsourcing pro online projekty

Nad využitím outsourcingu jsem přemýšlel už dřív, ale narazil jsem na řadu problémů. Hned po přečtení knihy 4-Hour-Workweek od Tima Ferrise jsem samozřejmě frčel na freelancer.com obhlédnout možnosti. Pokud jste v USA nebo vyděláváte firemní taxu typu 500 Kč/hod., pak se samozřejmě outsourcing velice vyplatí. Když ale pracujete v částkách okolo 100 Kč na hodinu, pak je i spousta Indů za $3-5 na hodinu zatraceně drahá. A to se bavíme o té nejnižší sortě, zkušený freelancer bude stát $15 na hodinu je to fikne. O službách jako YMII a Brickwork ani nemluvím, tam se pohybujeme v taxách, o kterých si může většina Čechů nechat leda zdát.

freelancer.com outsourcing web

O něco později jsem narazil na easyoutsource.com, kde jde sehnat levnější lidi jak na freelancer.com. Ale k průlomu došlo až po přečtení článku Jona Havera, kde rozebíral svoji metodu najímání textařů na oDesku (nyní Upwork). Protože už delší dobu dělám několik projektů v angličtině, rozhodl jsem se pár $$ obětovat a dát tomu šanci.

Jak sehnat lidi?

Zpočátku jsem na to šel zcela špatně a koukal jsem na profily konkrétních osob a hodinové taxy. Tato čísla ale vůbec nic neříkají a řada projektů se řeší fixní cenou za projekt. Já jsem použil jen mírně poupravenou metodu popsanou Jonem Haverem.

pracovní poptávka pro outsourcing

Upravil jsem si jeho text zadání podle svých potřeb, doplnil nezbytné informace a poslal na Upwork první poptávku na články o 2500 slovech za $10, tedy po přepočtu opravdu vražedná cena okolo 25 Kč za normostranu. Během hodiny se seběhlo asi 5 nabídek, nakonec bylo asi z 10 nabídek několik poměrně slušných. V průběhu necelých 3 let jsem zadal desítky poptávek na různé úkoly v celkové ceně někde okolo $2500.

Je třeba počítat i s nekvalitní prací. Než někoho složitě lustrovat, raději zadám malou poptávku. Když se osvědčí, dostane další. Takto jsem vyzkoušel asi desítku freelancerů, tři z nich se mnou spolupracovali dlouhodobě.

Co dát do nabídky?

Většina zadavatelů jsou s prominutím pitomci, kteří neumí zadat práci – typickou ukázkou je webtrh. Pokud chcete předejít problémům, naprosto jasně a přesně napište, co chcete, kdy to má být a co za to nabízíte. Když sháním textaře, nenapíšu „sháním pisálka na projekt, pište reference“. Je potřeba popsat o čem se bude psát, jaký rozsah, dokdy a kolik je nabízená odměna. Ušetříte si hodně starostí a neodradíte zkušenější zájemce. Znám situaci z obou stran a jako zhotovitel jsem si ověřil, že podobná stupidní zadání jsou velmi spolehlivý ukazatel problémů do budoucna.

Na Upworku si jde celkem rozumně nastavit různé vyžadované odpovědi či cover letter, jenže vyplňování takových ptákovin je pro zhotovitele dost práce navíc za hodně nejistý výsledek. Kdysi jsem zkoušel sám shánět zakázky i přes Freelancer a po asi tak desáté zbytečné nabídce vás přestane bavit soutěžit s Indy a Pakistánci ve vyplňování nesmyslů.

Na Upworku je zároveň možné nabídnout možnost další spolupráce a dobré hodnocení pro úspěšné freeancery, což má leckdy větší váhu než nějaký dolar navíc. Moji konkrétní poptávku vidíte zde (ano, dnes bych ji napsal lépe):

ukázka outsourcing poptávky

Komunikace s freelancerem

Vše popsal naprosto blbovzdorně Tim Ferris ve své knize 4 Hour Workweek, ale neuškodí základ shrnout. Vždy pište jednoduše (žádná šílená souvětí), ideálně v bodech, přesně a k věci. Co chcete, jak to chcete, do kdy to má být a co za to bude. Tím si ušetříte 90 % problémů a posílání dodatků sem a tam.

Protože nejspíš ani jedna strana není rodilý mluvčí, vyžádejte si, aby freelancer shrnul ve 2-3 větách vlastními slovy co po něm chcete. Pak si můžete být jistí, že úkolu správně porozuměl. Držel jsem se toho, při zadání textu jsem dodal názvy článků, co by v nich mělo být (osnova v bodech) a jak mají být dlouhé – nebyl sebemenší problém.

Výběr feelancera

Samozřejmě počítejte s tím, že na normální poptávku se sesype plno nerelevantních nabídek. Obvykle od různých zhotovitelů z Blízkého Východu, Asie a Tichomoří – právě proto zadávám podmínky naprosto jednoznačně. Když chci rodilého mluvčí z USA a přistane mi tam podobná nabídka, okamžitě letí. U každého freelancera si samozřejmě letmo projdu profil, reference a hodnocení. Očividně nekvalitní anebo zase příliš drahé vyházím rovnou a pak už dál pracuju jen s výběrem. Někdy se nenajde ani jediný nadějný freelancer, naopak někdy se sejdou třeba tři.

outsourcing lidí

Není problém vybraným jedincům zadat malé testovací poptávky za fixní cenu (třeba $10) a rovnou nabídnout, že v případě splnění dám ihned výborné hodnocení a další práci. Když to dotyčný zmastí, je obvykle lepší nehandrkovat se s reklamacemi a prostě to zaplatit, další práce už samozřejmě nebude. Je levnější to udělat takto, než se s nějakým mamlasem hádat přes zprávy, ztrácet čas a ničit si nervy. Na tuto zkušenost určitě dojde, je lepší s tím počítat předem. Řada levných freelancerů všechno umí, všechno slíbí a dokonce to udělají i velice rychle. Bohužel, obvykle naprosto nekvalitně či špatně. Pozor na to, čtěte reference, používejte selský rozum.

Proto také zadávám všechny nabídky jako jasně definované, krátké, jednoznačné a za fixní cenu. Já si předem stanovím, kolik to bude stát, a co chci. Freelancer jasně vidí, do čeho jde. Neřeším hlídání hodin a průběžné kontroly, překračování plánovaného rozpočtu atd. Také je jasně dáno, co se považuje za splněný výsledek. Nemám čas ani chuť dělat někde drába.

Spolehlivost freelancerů

Co si budeme nalhávat, ne každý se osvědčí a ne každá spolupráce vydrží. Krátké a jasně dané kontrakty udržují dobré a svěží vztahy. I když mám občas poměrně velké projekty (třeba psaní desítek textů na web), zadávám pěkně každý článek zvlášť. Pokud nepožaduju nějaké vstupní dotazy a další kraviny, je to pár kliknutí.

Pokud jde o novou spolupráci, je třeba obzvláštní opatrnosti. V současnosti používám jen copywritera a korektorku (oba z USA). Zkoušel jsem i několik dalších lidí, jak na psaní článků, tak na linkbuilding a nějaké drobné SEO úkoly. Předchozí textařka byla vcelku dobrá a vydržela asi rok, ovšem další z Filipín a pár „SEO brigádníků“ se hrubě neosvědčili. Pozor zejména u linkbuidlingu, správy sociálních profilů, shánění fanoušků a podobně. Než někomu svěříte rozsáhlejší pravomoc, důkladně si dotyčného proklepněte.

A opět jsme u jasně definovaných úkolů – pokud je větší celek rozsekaný na menší a konkrétní úkoly, obvykle není problém. Navíc freelancer i zadavatel vidí postup práce hned a jde platit průběžně po krocích. Větší poptávky umí Upwork rozdělit na více celků, ale mně se osvědčilo to rovnou dělat jako malé zakázky a neřešit milníky. Pokud freelancer začne časem práci flákat nebo něco vázne, není problém spolupráci na kterémkoliv úkolu ukončit a další prostě nezadat. Žádné předčasné ukončování běžících jobů, žádné handrkování.

Kvalitní lidi si hýčkejte

Sehnat spolehlivého a kvalitního člověka není zas tak snadné. Studenti ani důchodci také nevydrží věčně. Pokud se někdo osvědčí, tak si ho hýčkejte. Zaplaťte o trochu víc, pokud to je možné, za dokončené zakázky dávejte bonus. Vyplňujte freelancerům reference a hodnocení, je to pro ně opravdu důležité. Copywriterům nabízím aktivní link ze záhlaví článku, i toto je slušná odměna navíc.

odkaz na autora článku

Komunikujte, nesnažte se lidi natáhnout, naslouchejte jejich problémům a požadavkům. Zaplatit kvalitnímu člověku o polovinu víc je pořád mnohem levnější než shánět někde levné freelancery, kdy vyhodíte spoustu času a peněz za nekvalitní práci a přiděláte si kupu starostí. V samostatném článku najdete více o dlouhodobé strategii a plánování obsahu pro authority web.

Ach ty poplatky!

Pokud seženete kvalitního člověka, vyplatí se jakýmkoliv zprostředkovatelům vyhnout a pracovat přímo. Popřípadě si jen občas přiživit reference, ale nehrnout velké finanční objemy přes Upwork či Freelancer. Ono se to nezdá, jenže třeba Upwork neumožňuje platit přes Paypal. Banka samozřejmě nasolí kurz a kromě poplatků Upworku proděláte i na konverzi. A aby toho nebylo málo, platíte v USD, ale Upwork vám strhne EUR (jste přece v Evropě že…). Takže na konverzi provaříte klidně i víc jak korunu na každém dolaru a dohromady s poplatky za zprostředkování není problém okolo 20 % z ceny zakázky odevzdat bance a Upworku. (Freelancer platí 10 % z ceny zakázky, to vám samozřejmě přirazí k ceně.)

Jedna příhoda pro poučení: Upwork si je samozřejmě rizika obcházení poplatků vědom, takže komunikaci pečlivě sledují. Můj dlouhodobý copywriter udělal chybku a napsal výslovně výraz Paypal do jedné zprávy a za chvíli jsme měli oba zablokovaný účet. Nakonec se to přes support vyřešilo, pohrozili a jelo se dál. Ale rozhodně nikdy nedomlouvejte práci mimo Upwork přes jejich vnitřní zprávy – ani nenaznačujte!

Někdo by mohl namítnout, že obcházení zprostředkování je neetické. Ano, do jisté míry souhlasím. Jenže Upwork se také nechová zrovna fér, například u dlouhodobé opakované spolupráce si účtuje stále stejně, přestože jejich přínos je v podstatě mizivý. Také razantní zvýšení poplatků, nemožnost platby přes Paypal a výše zmíněné veletoče s kurzem plateb tomu zrovna nepomáhají. Stížnosti prší už přes rok, změna stále nikde.

Jak se vydařil rok 2016?

Rok 2016 byl nakonec docela jiný, než jsem čekal nebo plánoval. Každopádně byla to jízda a po roce můžu říct, že jsem se rozhodně nenudil. Většinu plánovaných cílů jsem nesplnil, ale zase došlo na plno jiných věcí.

2015-reportJestli se nudíte, můžete mrknout i na shrnutí roku 2015.

Co se povedlo

Zlepšil jsem se v SEO a linkbuildingu, zejména jsem prakticky ověřil dopad na weby. Konečně vypracovávám komplexnější strategii a vracím se k myšlence PBN z roku 2015, ale trochu jinak.

Hodně jsem se zlepšil v řadě IT dovedností, mimo jiné v programování v PHP a Pythonu, značně vzrostly také mé znalostí databází.

Outsourcing začal trochu divočeji, ale nakonec se vše usadilo a běželo krásně. Bude potřeba delegovat více činností, protože evidentně nezvládám vše, co bych rád.

Konečně jsem se trochu víc vrátil k ježdění na kole, pro začátek necelých 500 km. Podařilo se také úspěšně složit 3. kyu v aikidu. Na fyzičce to chce každopádně ještě pořádně máknout.

Co se moc nepovedlo

Pořád zásadně drhne plánování a efektivní využívání času. To se s nástupem do zaměstnání poněkud zlepšilo, protože to prostě jinak nejde. Plánování dovolené a dalších aktivit daleko dopředu je prostě nutnost.

Přestože snaha byla, produkce obsahu silně vázla. Na tom je potřeba nekompromisně zapracovat. Stejně jako na monetizaci, která se sice mírně zlepšila, ale je zde stále obrovský prostor pro zlepšení.

Focení

Přestože plány byly jiné, nakonec to dopadlo stejně jako loni. Nafotil jsem toho poměrně hodně, ale zpracování prostě vázne.

Z hlediska fotobank byl rok 2016 v podstatě pasivní, většina portfolií se rozrostla o cca 60 fotek. Příjmy z fotobank citelně klesly, přesto se jedná o můj hlavní (skoro) pasivní příjem.

Hlavní projekt – MineralExpert.org

Hned zkraje roku opustila mineralexpert.org copywriterka a shánění náhrady mi dalo dost práce. Nakonec se osvědčil Vic Ridgley, který je navíc geolog v penzi a díky vzdělání v oboru posunul laťku kvality výrazně nahoru. Je až chorobně spolehlivý a pilný, i když je samozřejmě také skoro 3x dražší. I díky němu se podařilo publikovat 25 nových článků, s fotkami mi velmi pomohl kamarád Albert Russ. Původně jsem chtěl publikovat článek každý týden, ale to prostě v tuto chvíli nezvládám. Podrobně o mých výsledcích content marketingu se dočtete v tomto článku.

Bohužel, silně uvázla tvorba nové verze webu, která se zasekla především kvůli potížím s připravovanou SAAS aplikací. Tu zvládl kolega Eddie Stankovič dotáhnout do closed beta verze. Předběžná prezentace na veletrhu v Mnichově dopadla dobře a máme první vážné zájemce, teď to ještě dotáhnout. V mezičase jsem se začal učit Laravel framework, abych mohl také aktivně pracovat na dalším vývoji webu.

V průběhu roku jsem viděl růst spíše černě a rozhodně byla tvorba obsahu výrazně pomalejší, než bych rád. Nemile zasáhlo drastické omezení dosahu na Facebooku a blokování plánovaných příspěvků do skupin. Průběžná práce na obsahu, linkbuildingu a propagaci ale přinesla ovoce. Návštěvnost se skoro zdvojnásobila proti roku 2015, prodloužila se průměrná doba návštěvy, vzrostl počet stran na návštěvu a klesla míra opuštění. Návštěvnost z Facebooku (přes nejmohutnější propagaci) vzrostla pouze o 60 %, zatímco návštěvnost z Redditu se zdvojnásobila a organická návštěvnost je dokonce 2,5x vyšší. Pinterest se příliš neosvědčil, ale něco málo už také vyprodukoval.

Ostatní projekty

PhotographingMinerals.com běžel prakticky v pasivním režimu, pohříchu bez aktualizace. Prodej jsem přestěhoval z e-junkie na Gumroad. Občas nějaké prodeje jsou, jako pasivní příjem není k zahození. Pozvolna dávám dohromady materiál na druhé vydání.

Arcikam.cz je doména, na které jsem provozoval e-shop s minerály. Sice vydělal několik tisíc za rok, ale s ohledem na bující regulace a velkou režii jsem ho ke konci roku prodal.

Pixmound.com je můj nový (a lehce nedodělaný) projekt s free fotkami. Beru to jako jakýsi experiment, v tuto chvíli není web nijak monetizován. Každý den přidávám fotku v plném rozlišení zadarmo. V nabídce je něco přes 100 fotek. To sice není mnoho, ale zároveň se jedná fotky v opravdu profesionální fotobankové kvalitě. Na rozdíl od většiny free fotobank nemusíte řešit šum, neostrost, rozjeté barvy a další obvyklé vady. Také zde nenarazíte na různé právní problémy u free fotek.

ZahradniKralovstvi.cz dále běželo prakticky samospádem, i když se podařilo přidat nějaké články a prodat i nějaké PR články. Nyní web stěhuji z uzavřeného CMS na WordPress a hodlám se mu začít pořádně věnovat, protože má potenciál. Jedna z výjimek, kde se i bez propagace a aktualizací návštěvnost samovolně zvyšuje.

Na mé blogy stockphotography.cz a dadajax.net došlo jen dost omezeně, ale díky dobré pozici v SERP se dlouhodobě dobře drží. Dalším webům jsem se prakticky nevěnoval, pouze jsem něco přestěhoval z vlastního CMS na WordPress a občas došlo na nějaké aktualizace a opravy. Blog burivalphotography.com jsem trochu přiživil, ale podstatně méně než bych chtěl. Na zakoupený affil web bozihry.cz jsem skoro nesáhl, návštěvnost byla prakticky nulová a neměl jsem čas web překopávat a propagovat.

Věda a výzkum

Moje doktorské studium zdárně pokročilo, nicméně taky již skončila standardní doba studia na 4 roky a tak pokračuji v dálkovém studiu. Doplnil jsem poměrně dost dat, i když stále ještě nejsem zcela spokojen. Podařilo se mi napsat celou rešerši k dizertaci, což nebyla právě maličkost. Přečetl jsem několik knih a na 300 článků, finální rešerše má 68 stran. Vyčlenil jsem si na to měsíc, nakonec to byly víc než dva měsíce intenzivní práce. Protože jsem rešerši dokončil až na podzim, odložil jsem státní zkoušku na jaro 2017.

Nepodařilo se napsání impaktového článku. Práce zdárně pokročila a začal jsem kompletovat data na další dva články, nicméně prostě dopsání jsem nezvládl. S prací rozhodně nekončím, zbývá dodělat státní zkoušku a publikovat výsledky. To je primárním cílem na rok 2017.

Finance

Od poloviny roku jsem přešel z volné nohy na plný pracovní úvazek jako IT konzultant. Důvodů je samozřejmě víc, jedním z hlavních jsou finance. Samozřejmě na online byznys jsem nezanevřel, pouze už pracuji výhradně na vlastním a klientskou práci prakticky nedělám.

Pokud by trend z prvního pololetí pokračoval, vyrostl bych na cca 150 % příjmu z roku 2015. Takto dosáhl celkový příjem cca 80 % výdělků z roku 2015, což rozhodně není k zahození. V současnosti tyto peníze využívám na reinvestice do online portfolia a rozvoj, takže nemusím sahat na peníze z výplaty.

Konec měsíčních reportů

Některé jistě zarmoutím, ale report z listopadu 2016 byl posledním měsíčním reportem. Důvodů je víc. Jednak jsem díky zaměstnání omezil podnikatelské aktivity a některé další důležité aktivity zřejmě budou na firmu (právnickou osobu), kde nebudu jediný vlastník. S ohledem na neskutečně rychle rostoucí míru regulací, úřední buzerace, udávání a všeobecného honu na živnostníky nehodlám nadále poskytovat poměrně podrobný přehled mých online aktivit. Blog bude samozřejmě pokračovat a rád se podělím o zajímavosti.

Kam dál?

V zaměstnání jsem spokojený a v dohledné budoucnosti to nehodlám měnit. Na vlastní projekty jsem nezanevřel a budu se jim nadále věnovat. Hlavním koněm je samozřejmě mineralexpert.org, který chci příští rok výrazně posunout. Směřování a využití ostatních webů budu muset přeorganizovat a případně část práce outsourcovat. Cílem je, aby online portfolio rostlo a přiměřeně vzrostl i zisk.

V rámci doktorátu bych rád dotáhnul výsledky do podoby dvou napsaných impaktových článků, ideálně začít zpracovávat i třetí. Také se chci zbavit státní zkoušky, takže už budou zbývat k dokončení pouze publikace.

Určitě se chci podstatně víc hýbat, začít zase víc jezdit na kole a chodit na výlety. V rámci těchto aktivit také chci zase trochu víc fotit a natáčet. A hlavně ty fotky také zpracovávat a publikovat!

Cíle na rok 2016

– dovolená s přítelkyní (ANO)
– konečně pokořit $1000 měsíčně z podnikání (NE, dosaženo $548)
– rozjet affil a vydělat aspoň 10.000 Kč (NE, vyděláno tak 3000 Kč)
– navýšit fotobankové portfolio na 1500 fotek a videí (NE, dosaženo 1083)
– tržba v e-shopu nad 30.000 Kč (NE)
– prodávat vlastní fyzický produkt (NE, dočasně odpískáno)
– spustit vlastní online službu (NE, v procesu)
– napsat impaktovaný vědecký článek (NE, v procesu)
– složit státní zkoušku (NE, odloženo)
– ujet 1000 km na kole (NE, najeto necelých 500 km)

Cíle na rok 2017

– publikovat na mineralexpert.org na článek týdně
– spustit novou verzi mineralexpert.org
– spustit SAAS aplikaci do provozu
– zvednout pasivní zisk z online portfolia na 10 tisíc měsíčně
– naučit se Laravel framework
– složit státní zkoušku
– napsat dva impaktované vědecké články
– ujet 1500 km na kole

Další výroční reporty

Milan Pichlík – affil katalogy
Jirka Rostecký – video rozhovory a podcast
František Szabó – affil marketing
Pan Zero – online podnikatel
Jan Kalianko – e-shopy
Ondřej Martínek – affil marketing
Miloš Lácha – online podnikatel
Pavel Drábek – PPC specialista
Roland Vojkovský – online podnikatel
David Nogol – portrétní fotograf
Ahyde – vyšší liga podnikání
Adam Bán (Banksy) – affil weby
Mário Roženský – online podnikatel
Josef Kroupa – affil marketing
Tomáš Čupr – podnikatel
Peter Hoferek (Hogy) – vydavatel
Jan Šimečík – online podnikatel
Michal Hardyn – podnikatel
Michal Majgot – online podnikatel
Kamil Staš – affil marketing
Peter Chodelka – online podnikatel

Listopad 2016

Listopad byl značně hektický měsíc a stihl jsem toho podstatně méně, než bych rád.

listopad-2016

Práce a projekty

Na fotobanky opět nedošlo, i když jsem byl několikrát fotit. Nafotil jsem ale nějaký materiál pro články na weby a na pixmound.com.

Práce na mineralexpert.org opět zdárně pokročila, ale jeden článek týdně je prostě stále nereálná meta. I když se mi postupně hromadí texty, musím je kontrolovat a shánět fotky, což stojí značné množství času. Získal jsem pár odkazů a dávám dohromady strategii propagace. Hlavním problémem webu očividně není obsah, ale spíše odkazový profil.

Zajímavou epizodou bylo zablokování účtu na upwork.com (dříve oDesk), protože copywriter neprozřetelně napsal slovo Paypal do zprávy. Samozřejmě, přímé platby mimo systém Upwork jsou přísně zakázané. Údajně kvůli ochraně zúčastněných stran, hlavním důvodem jsou ale samozřejmě provize. Natvrdo jsem na support napsal, že jejich stupidní systém plateb bez Paypalu a nenažraných provizí mě stojí 23 % z ceny zakázky, což je tedy věru až příliš. Dostal jsem varování a účet odblokovali. Takže pozor, interní zprávy na Upwork jsou pod dozorem.

Publikování fotek na Pixmound.com nepříjemně uvázlo, protože na služebním PC nemám Photoshop ani zkalibrovaný monitor. Nakonec se s mírným skluzem podařilo fotky postupně doplnit do konce listopadu. Návštěvnost a počet stažení rostou, brutálně ale narostl také spam. Stále jsem nedoplnil slidery na úvodní stránce, což je v tuto chvíli hlavní slabina webu.

Domluvil jsem prodej svého mini e-shopu s minerály. Web bude v dobrých rukou, já v tuto chvíli nemám na takové aktivity příliš času. Bylo by potřeba výrazně rozšířit nabídku a e-shop aktivně propagovat, což ale žere enormní množství času, protože každý vzorek je jedinečný a musí se zvlášť fotit a popisovat. Navíc ani omylem nehodlám řešit nějaké nesmysly typu EET.

Finance

Fotobanky opět mírně vzrostly, zisk $98 (říjen $92). Zisk z PPC vzrostl na 818 Kč (říjen 760 Kč), affiliate 120 Kč. Celkový výdělek cca 3390 Kč.

Návštěvnost

Průběžná práce na sociální propagaci i drobné pokroky v linkbuildingu sice nesou ovoce, ale růst je opravdu pomalý. Bude třeba weby nějak nakopnout, ale popravdě to bohužel není otázka týdne nebo dvou. Paradoxně zcela zanedbané weby s mnoha měsíci bez aktualizace v SERP rostou, zatímco aktivně rozvíjený a propagovaný mineralexpert.org v podstatě stagnuje.

50 publikovaných článků – content marketing prakticky

O content marketingu čteme kde co. Málokde se ale dozvíte skutečně praktické věci. V zahraničí lze sehnat slušné informace k tvorbě obsahu, něco také k sociální propagaci a SEO, u nás je to spíš slabší. Takže jsem se to rozhodl trochu napravit a přichystal jsem kompletní case study o tvorbě, propagaci a také výsledcích obsahového webu mineralexpert.org. Jdu s kůží docela na trh, protože v grafech máte téměř kompletní data pro rok 2016.

Co se podařilo

Během dvou let jsem zvládl publikovat 50 článků. Články jsou anglicky, důraz je kladen především na odbornou kvalitu a úplnost obsahu. Čistý text je 258,5 normostran (73.703 slov) a v článcích je 658 fotek. Jeden průměrný článek tak má 5,17 normostrany (1474 slov) a 13,16 fotek. Pro zajímavost, články překopírované do Wordu i s fotkami mají úctyhodných 601 stran (A4, 12 písmo). Články mimochodem velmi dobře splňují kritéria ideální délky a kvality obsahu.

Kdo to dělá?

Na one-man-show rovnou zapomeňte, jinak se zblázníte. Já jsem se několik let živil jako copywriter, prodávám fotky přes fotobanky, mineralogii rozumím na značně nadstandardní úrovni. Přesto není reálné, abych to dělal sám. V průběhu času na projektu pracovali 2 další copywriteři z USA. Několik autorů publikovalo nárazový příspěvek a pak to vzdali, další dva po úvodní zakázce prokázali svou nepoužitelnost. V tuto chvíli se konečně rýsuje možná spolupráce s dalším autorem, takže snad budeme na práci tři. Pokud texty nepíše rodilý mluvčí (např. já), prochází texty ještě jazykovou korekturou. Pro zvědavce, copywritery jsem sehnal přes Upwork, nedávno ale zdražili a poplatky už docela solidně ukrojí z rozpočtu. Není na škodu se u trvalejší spolupráce domluvit na platbě přes PayPal.

Zhruba třetinu článků jsem napsal sám. Ale úplně všechny jsem důkladně prošel, zkontroloval, doplnil chybějící informace, opravil věcné chyby. V některých případech jsem musel články napůl přepsat. I tak mi copywriteři ušetřili spoustu práce. Ke všem článkům musím sehnat fotky. Najít něco ve svém archivu, nafotit co nemám anebo poshánět po kamarádech či z volně dostupných zdrojů. Placené zdroje nepomůžou, jediné solidní portfolio na fotobankách má Albert Russ, který své fotky poskytuje nezištně zdarma. Následně je třeba text zformátovat na web, upravit a vložit fotky, doplnit meta tagy. Sečteno, jeden článek mi zabere v průměru den práce. Pokud ho píšu sám, tak dva dny.

V tuto chvíli má team stabilně 4 členy. Sám funguji na pozici šéfredaktora, dále je v týmu copywriter Vic Ridgley, korektorka Sophia Kelly Shulz a fotograf Albert Russ. Příležitostně přispívá řada dalších lidí.

Kolik to stojí?

Tvorba obsahu je docela drahá. V případě slušného copywritera se lze dostat na cenu $1-2/100 slov. Na anglickém trhu se nepoužívají normostrany, jedna normostrana je cca 450 slov. V současnosti platím za texty $2/100 slov a bonus, něco stojí také poplatky, cena tedy vychází asi na 250 Kč/NS. S ohledem na výše uvedené tak vychází cena textu na článek na cca 1300 Kč. Celková zaplacená cena za text a korektury se pohybuje okolo $1000. Když připočtu vlastní práci na textech, opravách, publikaci, propagaci a fotkách, vyšplhá se celková cena za článek na průměrnou cenu okolo 2000 Kč. Pro sebe počítám cca 1000 Kč/den práce.

K obdobné ceně dochází ve své analýze Petr Novák. Pokud chcete dělat obsah pořádně, mít dobrý text a kvalitní fotky či ilustrace, počítejte s cenou 1-3 tisíce za článek. Z uvedených nákladů je vám asi docela jasné, proč na kvalitním obsahovém webu není odkaz nebo PR článek za pár korun. Nikdo si nezprasí kvalitní web kvůli pár stovkám navíc.

Publikační plán a organizace

Velice rychle jsem zjistil, že udržet stabilní produkci prostě bez publikačního plánu nejde. Je to obtížné i pro jednoho autora, ale v případě plánování práce pro 2-3 copywritery to jinak nejde. Práci je ideální zadávat výrazně dopředu, alespoň 2-3 týdny, ideálně ovšem více jak měsíc. Opravy, korektury a shánění fotek jsou často zdlouhavá záležitost. Některé články mám rozpracované i přes 2 měsíce, než se dostanu k jejich publikaci.

Vic Ridgley je naštěstí naprosto spolehlivý a kvalitní copywriter, takže mu stačí zadat práci na měsíc dopředu a postupně dodává hotové články a ještě udělá korekturu po opravách. Text je až na výjimky dobře zpracovaný a odpovídá zadání. S dalšími autory to bylo poněkud horší a bylo nutné je průběžně kontrolovat a popohánět, i proto je nutná značná časová rezerva. Po delší době se konečně dostávám do stavu, kdy mám v šuplíku přibližně 5 hotových textů a základní balík fotek k plánovaným článkům. Ideální stav je samozřejmě mít na webu připraveno 3-5 zcela hotových článků, které se průběžně publikují a doplňují. Tam bohužel zatím nejsem.

Publikační plán si vedu v Excelu, kde eviduji i hojné změny, zadané a rozpracované texty, hotové texty zatím bez fotek, datum publikace i seznam potenciálních témat k zadání. Konkrétní workflow mám potom ještě v Trello, kde je seznam zadaných textů, již hotových textů bez fotek, článků na webu k dokončení a publikovaných článků. Mám to vedeno jako 4 základní seznamy, kde jednotlivé položky postupně posouvám podle stavu.

Publikační plán samozřejmě netvořím náhodně. Částečně vycházím z analýzy klíčových slov, částečně z oblíbených témat a častých dotazů na fórech a sociálních sítích. Samostatnou kapitolou jsou potom články z různých akcí. Články se snažím plánovat i s ohledem na dostupné fotky a možnost postupného prolinkování širších tematických celků.

Co po publikaci?

Publikací článku samozřejmě práce ani náhodou nekončí! Stěžejní je přidat odkazy na sociální sítě, jak je patrné i z analýzy návštěvnosti dále. Samozřejmě je třeba na sociální profily hrnout i odkazy na starší články, článek se kolikrát napoprvé nechytne a teprve podruhé či potřetí trefíte správnou chvíli a najednou máte za den stovky návštěv. Důležité je také průběžně pracovat na interním linkbuildingu, sbírat zpětnou vazbu a postupně starší články opravovat, vylepšovat a doplňovat. Tato činnost je značně časově náročná, ale má jednoznačné výsledky.

Kvalita vs. Kvantita

Původní plán byl publikovat článek každý týden a ideálně se postupem času dostat na dva články týdně. Realita je zatím spíš článek každé dva týdny. Než abych to uměle urychloval, raději se soustředím na kvalitu. Pokud nemáte velký team a solidní rozpočet, není reálné publikovat články vysoké kvality rychle. Pro představu, za zdařilé považuji třeba články o zlatě nebo o zlaté horečce na Klondiku.

Problém paradoxně nejsou ani tak finance, i když to je samozřejmě dost drahé. Problém je sehnat někoho, kdo dokáže psát dobře a zároveň kvalitně a srozumitelně. Většina odborníků na to nemá čas a průměrný copywriter to nenapíše, protože je z textu jasně vidět, že tomu prostě nerozumí. Další vážný zádrhel jsou fotky. Na fotobankách je sice plno fotek, jenže různé specifické fotky tam neseženete. Šéfredaktorská činnost také zabere hodně času, takže je třeba s tím prostě počítat.

Výsledky a návštěvnost

Po zhruba 21 měsících dosáhly články v souhrnu 100.000 přečtení, nejčtenější článek má cca 18.000 přečtení. Zde je třeba zdůraznit, že se dost diametrálně liší moje statistiky, statistiky na serveru (Awstats) a Google Analytics. Přibližně třetina uživatelů používá mobilní zařízení, tabletů je naprosté minimum. Zhruba čtvrtina uživatelů je z ČR a SR (web je anglicky), cca 2/3 návštěvnosti jsou z cílové země (USA), méně z UK, Kanady a Austrálie. Většina návštěv se sociálních sítí web opouští hned na první stránce – prostě prokliknou a hned šup zpátky do sociální bubliny. Korelace celkové a sociální návštěvnosti nenechává jistě nikoho na pochybách o poměru mezi SERP a sociálními sítěmi. Naprosto jasné peaky vznikají téměř vždy po publikaci článku. Přestože je na webu k dispozici cca 10 tisíc fotek v galerii minerálů a lokalit, hlavním tahákem jsou jednoznačně články.

organic-social-traffic

Sociálno a virál

Na návštěvnosti se významnou měrou (46 %) podílí především sociální sítě. Hlavním sociálním zdrojem je FB s téměř 62 %, po něm následuje Reddit s 34 %. Na FB se snažím publikovat odkaz (s obrázkovým náhledem) každý den. Na Redditu samozřejmě žádné brutální spamování nehrozí, takže tam přidávám jen odkazy na nové články, tedy cca 2 odkazy měsíčně. Z toho je naprosto jasné, že jeden odkaz na Redditu bez problému převálcuje 15-20 odkazů na FB. Značnou paseku v návštěvnosti napáchalo osekávání dosahu příspěvků na FB. Získávání nových fanoušků se téměř zastavilo a dosah je běžně kolem 1 %. Pokud plánujete kampaň na FB, buď budete muset použít skupinu (nikoliv stránku!) a ideálně i pár falešných profilů, anebo si připravte finance na placenou propagaci.

social-traffic

Značné množství fotek je (rozkradeno) na Pinterestu, proklikovost je ovšem naprosto nicotná. Z Pinterestu sice chodí kvalitní návštěvníci, je ale velmi těžké je získat. Většina lidí se koukne na fotku přímo na Pinterestu a na zdrojový web už nikdy nedojde. Google+ sice poskytuje nejkvalitnější návštěvníky, je ale ještě řádově tragičtější jak Pinterest. Publikuji tam společně s FB, tedy odkaz denně, výsledných 37 prokliků za rok myslím nepotřebuje komentář. Twitter je nejsnadnější pro získávání fanoušků, ovšem proklikovost je opět značně tragická.

Virální pecka se mi opravdu povedla jen jednou, další tři kampaně měly také slušné výsledky. Paradoxně se virální šíření povedlo u článku o podvodech s minerály zároveň na FB i na Redditu, během 2 dní přišlo cca 4000 návštěvníků, pak vlna postupně opadla. Jedině tato kampaň vyústila v zisk několika cenných zpětných odkazů.

viral-peak

Ke správě sociálních profilů na FB a Google+ používám Hootsuite, které mi umožňuje naráz naplánovat příspěvky na týden nebo dva. Google+ proto, že na něj jen duplikuji příspěvky na FB. Hootsuite je možné využít i ke správě Twitteru a Pinterestu, k tomu jsem se ale zatím příliš nedostal, protože je jejich výkon dosti bídný. Reddit je nutné spravovat ručně.

SEO

O SEO a content marketingu panuje plno mýtů. Je naprostý nesmysl, že kvalitní obsah získává odkazy sám. Přestože minimálně třetina publikovaných článků patří k naprosté špičce na internetu (k danému tématu), přirozeně získaných odkazů (mimo sociální sítě) je možná tak 20. Organická návštěvnost začala nějak viditelněji růst cca po roce a růst je naprosto směšný. Jeden dobrý odkaz na Redditu udělá s návštěvností víc než Google za měsíc nebo dva. Podobné výsledky ohledně SEO zmiňuje také analýza Ondřeje Ilinčeva.

traffic-sources

Jaké z toho plyne poučení a co jsem prakticky ověřil? Přirozené odkazy jsou naprostý bullshit, bez linkbuildingu to prostě nejde. Můžete mít nejlepší obsah k tématu, ale lidi si ho sami od sebe nenajdou a linkovat ho nebudou! Google weby bez solidního odkazového profilu téměř ignoruje, účinek linkbuildingu byl naprosto zjevný. Interní linkbuilding má význam, po výraznějším prolinkování článků se celkem citelně pohnula organická návštěvnost.

Pokud máte silně specializovanou niku, nejspíš narazíte u linkbuildingu na stejný problém jako já. Různé tipy na linkbuilding jsou super, ale pokud k tématu existují 3 použitelná diskuzní fóra a jen pár (desítek) aktivních blogů, jste docela v háji. Asi pak také začnete uvažovat o PBN.

Vyplatí se mít správně pojmenované fotky a obrázky (diamond-from-africa.jpg a ne DSC_56807.jpg). Ano, Google stále je háklivý na titulky a klíčová slova v doméně i v URL článku. Stále má smysl vyplňovat meta description, protože je používá např. Facebook. Stále mám mezery v title a alt u obrázků, vedu v patrnosti. Ne, Google stále nemá ani tušení co je a není kvalitní obsah. Klidně do top výsledků narve naprostý odpad, zatímco váš vypiplaný článek bude kdesi na desáté stránce SERP nebo ještě dál.

Monetizace

A nyní ta zásadní otázka, kolik to sype? S monetizací jsem na tom nebyl nikdy zvlášť dobře, prostě mi to pořád nějak nejde. Nemám web vytapetovaný reklamou ani žádná vyskakovací okna a další prasárny, takže je samozřejmě proklikovost z PPC slabá. Měsíční výdělek se obvykle pohybuje okolo 100 Kč. Podle statistik má cca polovina uživatelů AdBlock, na sesterské CZ verzi webu mi výdělek z PPC spadnul za 3 roky na cca 10 % původních výdělků, přestože jsem zdvojnásobil počet reklamních ploch. Jednu dobu jsem testoval různé plochy a umístění, ale i přes optimalizaci to jde nemilosrdně dolů. Mimochodem, průměrná cena za proklik na EN verzi je cca 3x vyšší jak na CZ verzi.

Testoval jsem Amazon affiliate a zatím několik set prokliků a jediná konverze za $4. Zkoušel jsem i Amazon bannery, ale je třeba na tom ještě zapracovat, výsledek byl dosti bídný.

Kam dál?

Rozhodně chci dostat publikační plán zcela pod kontrolu a ideálně publikovat jeden článek týdně a časem to zvýšit na dva články týdně. Články nedělám nahodile, postupně se skládají v širší celky, které budou k dispozici jako e-booky zdarma. Ovšem jen pro registrované uživatele, takže vzroste motivace k registraci a bude možné nasadit také email marketing. Minimálně část obsahu doplním o premiové sekce a pak bude již e-book za peníze. Přemýšlím také o možnosti prodeje tištěné podoby e-booků, několik lidí již projevilo zájem.

V přípravě je publikace guest postů na dalších webech a vybudování podpůrných webů, bude potřeba máknout na linkbuildingu. Postupně se také propracovávám k videu.

Mám v plánu jednak propagovat vlastní produkty (v procesu), jednak výrazně zapracovat na affiliate. Musím zvýraznit výzvy k akci a nasadit přiměřené affiliate reklamní plochy místo PPC, které úplně zruším. Také už mám rozjednané PR články, které mi na ostatních webech vydělávají suverénně nejvíc. Samostatnou kapitolou je pak myšlenka vybudování integrovaného affil e-shopu pro Amazon, konkurenci to evidentně funguje.

Jak ušetřit tisíce ročně – Skrblíkův seriál 4

Možná to zní jako nadsázka. Ale ve skutečnosti všichni ročně rozfofrujeme solidní balík za naprosté blbosti. Stačí nebýt líný a s trochou snahy ročně ušetříte několik tisíc. Banky, dodavatelé energií, mobilní operátoři a poskytovatelé internetu z nás na různých drobných poplatcích vytahají neskutečné peníze.

kreditky

Možná si říkáte, jak tohle souvisí s podnikáním? Do začátku podnikání se často počítá každá koruna. A pokud plýtváte teď, budete plýtvat ještě mnohonásobně víc, až budete řešit větší projekty o více lidech.

Mobilní tarify a internet

Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu jsou málem námět na knihu. Vyplatí se důsledně sledovat změny tarifů a maximálně tyto vydřiduchy přitlačit ke zdi, pokud se vám snaží vnutit změnu či zdražení. Velký pozor zejména na různé skryté háčky. Pokud vám doběhne smlouva na tarif, neváhejte podat výpověď a obhlédněte nabídky. Stávající operátor je vždy ochota sama, když leží na stole výpověď a zbývají 3 dny. Cenu lze srazit i na méně než polovinu běžné nabídky. Díky změně operátora a tarifu jsem ušetřil cca 1800 Kč ročně. UPC jsem pohrozil odchodem ke konkurenci a najednou se zázračně našla sleva 130 Kč měsíčně pro stálého zákazníka, dalších 1560 Kč ročně.

Účty, kreditky, úvěry

O dluzích a půjčování už byla řeč, o kreditkách a (ne)výhodách také. Obrovským žroutem financí jsou banky, které si účtují nehorázné poplatky za prakticky cokoliv. Pokud nemáte účet bez poplatků, ihned si vyjednejte zrušení poplatků nebo přejděte jinam. Názorně, zrušení firemního účtu u Reiffeisen Bank a přechod k FIO mi na poplatcích ročně ušetřilo asi 3500 Kč, vyjednání snížených poplatků u České Spořitelny přineslo úsporu dalších 700 Kč ročně. U účtů, úvěrů a kreditek si zrušte papírové výpisy. Většina z nás jich dostává několik měsíčně, já zrušil tři a úspora za rok je dalších 1080 Kč.

Další prostor je při revizi poplatků a úroků u úvěrů a kreditek. Často jde sehnat jiný levnější produkt, kreditku s výraznou výhodou nebo bez poplatků. O převod úvěru ke konkurenci se banky rády poperou a často jsou ochotné nabídnout lepší úrok, což už při úvěru za desítky tisíc hravě uspoří tisíce z konečné sumy. O hypotéce ani nemluvě. Mnohdy se vyplatí také zrušit různá pochybná pojištění úvěrů, pokud neplní svou funkci.

Úspora energií

Plýtvání energiemi je běžným hříchem. Nikdo se mu úplně nevyhneme a nemá smysl se doma klepat zimou nebo fungovat v polotmě. Na druhou stranu se vyplatí popřemýšlet o úsporných spotřebičích a používat úsporné žárovky místo halogenu. Hodně peněz jsme ušetřili instalací plastových oken místo starých dřevěných, účet za plyn šel asi o 30 % dolů. Roční úspora několik tisíc. V případě staršího domu či bytu lze vždy uvažovat o různých vylepšeních.

Další téma jsou samozřejmě dodavatelé energií, kteří jsou mistři na neprůhledná účtování a jednostranné změny smluv. Nemá smysl měnit dodavatele energií na nějakého pochybného, pokud úspora dosahuje pár stovek ročně. Často lze ale i stávajícího dodavatele postrašit odchodem a vyjednat si výhodnější tarif.

Zbytečné online služby

Dalším tématem – speciálně pro online podnikatele – jsou různé služby a nástroje. Samozřejmě nemá smysl kvůli úspoře pár korun přecházet od dobré služby k jiné, neřkuli horší či nespolehlivější.

Typické náklady představují hosting a domény. Vyplatí se mít domény tam, kde jsou trvale nízké poplatky za obnovu. Ne zaregistrovat doménu za dvacku a pak přeplácet 50 Kč ročně za prodloužení. Hodně se vyplatí popřemýšlet o webhostingu, i s ohledem na spolehlivost a výkon. Méně náročné weby se vyplatí sdružit na multihosting, pak jde měsíční cena za web i na pouhých 10 Kč.

Další věc jsou online služby. Různé skvělé appky, analytické nástroje, úložiště, autorespondery atd. Konkurence je dnes už vcelku slušná a je i plno skvělých služeb zadarmo. Neplaťte za blbosti a neplaťte za věci, které můžete mít zadarmo. Ono je to tu dvacka, tam stovka, a ročně i při skromných výdajích hravě zaplatíte několik tisíc zbytečně. Za mě, přechod z e-junkie na gumroad uspoří $5 měsíčně (cca 1400 Kč ročně).

Kolik jsem tedy ušetřil?

Přestože nijak zvlášť neplýtvám a neutrácím, dokázal jsem jen postupnými změnami tarifů u služeb a omezováním poplatků za nesmysly ušetřit neskutečných 15.100 Kč za rok! To jsou peníze, o které hravě přijdete během roku na desetikorunových poplatcích a předražených službách. Samostatnou kapitolou jsou pak energie a vaření doma, které ale závisí na spoustě dalších faktorů.

Úspora samozřejmě nebyla okamžitá, musí vám doběhnout smlouvy na dobu určitou, jinde je zase třeba provést větší změny či vyřídit hodně papírování. Ale vyplatí se investovat trochu úsilí navíc.

Jak se vydařil rok 2015?

Rok 2015 byla jízda a přestože se nepodařilo dosáhnout plánovaných cílů, dosáhl jsem spousty jiných věcí. Podařilo se mi významně posunout a ujasnil jsem si další směřování. Příští rok bude obnášet mnoho změn, ale i dotažení řady rozdělaných věcí. Už se těším!

2015-report

Kde jsem zabodoval

Lépe zvládám organizaci práce a daří se mi držet směr, i když prokrastinace je pořád problém. Omezil jsem různé charitativní aktivity a nesmysly, snažím se zaměřit na to podstatné. Hodně jsem omezil rozčilování se s maličkostmi nebo věcmi, které nezměním.

Naučil jsem se lépe analyzovat klíčová slova, lépe psát články, pracovat s WordPressem, zamakal jsem na linkbuildingu a SEO znalostech. Konečně jsem si udělal větší pořádek v projektech a organizaci pomocí Trello. Lépe zvládám outsourcing a práci s lidmi. V průběhu roku pro mě pracovalo asi 10 lidí, 3 z nich využívám průběžně pořád.

Určitě jsem udělal velký skok v sociální propagaci, podařilo se mi získat desetitisíce návštěvníků z Redditu a také Facebook šlape pěkně. Velkým pomocníkem je služba Hootsuite, která mi ušetří neskutečné množství času a mám ji za akčních $3,63 měsíčně.

Co mi moc nešlo

Na řešení technických záležitostí, nápady a vymýšlení různých vychytávek a novinek jsem dobrý. Bohužel, zase monetizaci projektů vážně neumím. V affilu a PPC se mi stále moc nedaří, ani s prodejem PR článků a e-booku to není slavné.

Měl bych také omezit multitasking a řešení blbostí – a místo toho se naplno soustředit na dotahování důležitých věcí a včasnou likvidaci těch neperspektivních.

Focení

Fotobankám jsem se věnoval i nevěnoval. Nafotil jsem toho docela dost a něco opravdu stojí za to. Bohužel s finálním zpracováním do HDRI a publikací už to je poněkud slabší. Také jsem natočil několik desítek krátkých videí a naučil jsem se skládat full HD časosběry. I tady je zádrhel v postprocesu.

Úspěšně jsem založil fotoblog burivalphotography.com, který mě má zejména donutit průběžně a pravidelně upravovat fotky. To se sice úplně nedaří, ale částečně tuto funkci plní a sbírá první návštěvníky. Fotky ve webovém rozlišení můžete použít zadarmo, časem chci nabídnout i prodej tematických balíčků fotek v plném rozlišení.

Hlavní projekt – MineralExpert.org

Přestože mám projektů celkem dost, drtivá většina práce padla v roce 2015 na mineralexpert.org. Tento projekt spojuje můj zájem o minerály s focením a IT. Vidím v něm největší potenciál a nejvíc mě baví. Českou verzi na rockhound.cz jsem fakticky pouze udržoval, ovšem alespoň jsem na subdoméně vytvořil na hraní e-shop s minerály a už vydělal pár tisíc.

I když byly problémy se sháněním redaktorů a tvorba obsahu šla pomaleji než bych chtěl, podařilo se od konce srpna udržet solidní tempo jednoho článku týdně. Psaní odbornějších článků řeším sám a opravuje to po mně americká korektorka, část článků dodává americká copywriterka. Můj nejúspěšnější článek zaznamenal přes 13 tisíc přečtení. Získal jsem slušné zahraniční kontakty a další spolupráce je v procesu.

S vývojem samotného webu jsem příliš nepokročil, protože se funkce programátora projektu ujal Eddie Stankovič. Hmatatelné výsledky budou k vidění až/už v prvním kvartále 2016. Eddie v podstatě celý web napsal téměř znovu a vyřešil většinu chyb v původním návrhu, který byl jakýmsi postupně nabalovaným a nekonzistentním slepencem. Databáze je optimalizovaná a pořádně znormalizovaná, rozhraní bude responzivní, web dostane SSL, je opravená integrita rejstříků a slovníků a pořádný boost čeká i CMS. Přibudou nové profily uživatelů, vlastní galerie a plno dalších vychytávek.

Ostatní projekty

Photographingminerals.com jsem přehodil na wordpress a napsal jsem jeden nový článek. E-book se příliš neprodával, ale jako úplně pasivní příjem několika set korun měsíčně to není špatné. Zatím mám osnovu druhého a podstatně rozšířeného vydání i náměty na články, teď už to jenom napsat.

Zahradnikralovstvi.cz má velký potenciál a roste skoro samo, bohužel nemám v současnosti kapitál na jeho větší rozvoj. Nasadil jsem PPC a začíná něco málo vydělávat, takže na investice ještě určitě dojde. Ostatní projekty byly až na drobnou údržbu prakticky u ledu.

Na další weby už bohužel zbylo výrazně méně času. Blogy stockphotography.cz a dadajax.net jsem průběžně trochu aktualizoval a zapracoval jsem na drobných úpravách. Oba weby se bez problému zaplatily, ale roční zisk je v řádu stokorun a nezaplatí ani údržbu. Na minisite jsem pouze změnil design na responzivní, ale k obsahu už jsem se nedostal. Ke konci roku jsem koupil za pár stovek herní affilweb bozihry.cz, ale také už jsem se k němu nedostal.

Cestovatelský web v angličtině jsem začal tvořit, mám v šuplíku asi 10 slušných článků a hromadu fotek. Už asi měsíc nemám nápad na hezkou doménu a ani žádnou pěknou expirovanou jsem neodchytil. Naopak na PBN jsem se vědomě vykašlal. Po nastudování správné tvorby a nezbytných nákladů jsem došel k přesvědčení, že se mi rozhodně více vyplatí tyto prostředky investovat do guestpostů na tematických webech.

Věda a výzkum

Pravidelní čtenáři asi tuší, že kromě online podnikání dělám také doktorát z geologie. V roce 2015 jsem měl v plánu napsat impaktový článek (= do významného mezinárodního časopisu), což se úplně nepodařilo a zatím na něm pouze pracuji. Nicméně jsem spoluautorem dvou recenzovaných článků (= méně významných) a zúčastnil jsem se dvou solidních mezinárodních konferencí. Mezi zajímavou zkušenost patří také měsíční stáž na univerzitě ve Vídni, kde jsem si mimo jiné naplno užil digitální nomádství. Podařilo se také získat jeden menší univerzitní grant, který mi poněkud vylepšil rozpočet. Mám splněny všechny prezenční povinnosti a hotové téměř všechny analýzy, tak se můžu věnovat už pouze psaní článků. Stipendium mi běží ještě do října 2016, takže mým cílem v dalším roce je především zpracovat dosavadní výsledky do ucelené podoby a publikovat je. Doktorát už určitě ve standardní době 4 let nedokončím, ale vše je na dobré cestě k dokončení v roce 2017.

Finance

Z hlediska příjmů z podnikání jsem na tom byl v roce 2015 prakticky stejně jako loni. Přesto však na stejný výdělek pracuji výrazně méně. Můj růst omezilo především studium, které spotřebovalo enormní množství času. Na druhou stranu jsem však získal slušnou sumu navíc z menšího grantu a stipendia za tvůrčí činnost. Pokud bych to započetl do výdělku, pak jsem letos vyrostl o cca 20 %.

Obrovskou úlevou je doplacení úvěru a kreditní karty, což mi uspoří několik tisíc měsíčně. Na zlepšení financí se také projevila dlouhodobá práce na snižování výdajů – přechod k bance bez poplatků, zlevnění tarifů na mobil i internet a úspora na energiích.

Kam dál?

Jednou z priorit je dotáhnout rozdělaný impaktový článek k dizertaci a začít nejméně jeden další. Rád bych se také zbavil státní zkoušky.

V osobním životě bych rád poněkud zlepšil efektivitu a omezil prokrastinaci a zbytečnosti. Ve sportu bych konečně měl dát těch 1000 km za rok na kole, rád bych nějaké větší hory a blíží se také zkoušky na 3. kyu v aikidu. Určitě se chci víc hýbat a omezit sezení u PC.

V projektech se chci zaměřit především na mineralexpert.org a jeho další rozvoj. V roce 2016 budeme projekt výrazně rozšiřovat o různé funkce, v plánu jsou vlastní saas a produkty. Chci víc práce delegovat a dotáhnout plno rozdělaných věcí.

Plnění cílů na rok 2015 – aneb znovu a lépe 🙂

– pořád ještě chci vydělávat z podnikání 21.000 měsíčně (NE)
– konečně rozjet affil a vydělat alespoň 10.000 Kč (NE, drobné zlepšení)
– zdvojnásobit výdělky z PPC (NE, naopak propad)
– navýšit fotobankové portfolio na 1500 fotek (NE, dosaženo 1064)
– vybudovat kvalitní PBN alespoň o 5 webech (NE, nemá smysl)
– překonat s mineralexpert.org návštěvnost i výdělky rockhound.cz (NE, plichta)
– rozjet e-shop a prodat za alespoň 30.000 Kč (NE, vyděláno cca 3000 Kč)
– udělat malý anglický travel web, který se zaplatí (NE)
– prodat alespoň 100 kopií e-booku (NE, prodáno asi 10 kopií)
– napsat impaktovaný vědecký článek (NE, ale na dobré cestě)
– ujet 1000 km na kole (NE, ujeto 97 km)
– složit zkoušky na 3. kyu v aikidu (NE, ale na dobré cestě)
– a to nejpodstatnější, vzít přítelkyni na dovču (NE, no comment)

Cíle na rok 2016

– dovolená s přítelkyní, už si ji fakt zaslouží
– konečně pokořit $1000 měsíčně z podnikání
– rozjet affil a vydělat aspoň 10.000 Kč
– navýšit fotobankové portfolio na 1500 fotek a videí
– tržba v e-shopu nad 30.000 Kč
– prodávat vlastní fyzický produkt
– spustit vlastní online službu
– napsat impaktovaný vědecký článek
– složit státní zkoušku
– ujet 1000 km na kole

Další reporty

Jarek Mikeš – online podnikatel
Milan Pichlík – affiliate katalogy
František Szabó – online podnikatel
Jirka Rostecký – online podnikatel
Michal Hardyn – online podnikatel
Peter Chodelka – online podnikatel
Ahyde – trošku jiná podnikatelská liga
Martin Matějka – SEO konzultant
Daniel Gottwald – SEO konzultant a marketér
Miloš Lácha – SEO konzultant
Václav Kantor – B2B, HR, vyjednávání
Michal Kurečka – affil a e-shopy
David Nogol – portrétní fotograf
Petra Milulášková – e-shopy a affil
Vlastimil Ott – správa wordpress webů
Štefan Kuska – affil weby
Roland Vojkovský – online marketing
Tomáš Auer – fotograf
Viktor Hanáček – online podnikatel a fotograf
Kamil Staš – affil weby

Jak si nepůjčit peníze – Skrblíkův seriál 3

Finance jsou v podnikání velice zásadní faktor. Dnes je strašně populární si na cokoliv půjčovat a každý dělá start-up. Půjčit si peníze umí každý blbec, ovšem se splácením to pak je často poněkud horší. Tvrdá pravda je ta, že se dost často něco nepovede a většina podniků a nápadů zkrachuje. Takže pár mých postřehů k půjčkám a nějaké ty osobní zkušenosti.

Půjčovat či ne?

Leckdo tvrdí, že to v podnikání bez půjček nejde, úvěr či investor vás nakopnou atd. Je to všechno pěkné, ale je tu skrytý pákový efekt. O co rychleji jdete nahorů, o to rychleji jdete dolů i s úroky a to doslova. Díky poplatkům a tučným úrokům neváhejte k případnému dluhu přičíst 20-30 %. Půjčovat si více než malý podíl z celkového podnikání je podle mě naprostá pitomost. Raději začít pomalu, stabilně, vychytat chyby a pak škálovat. Škálování neefektivity díky půjčce je akorát záruka rychlého pádu na hubu.

Jak do dluhové pasti?

Že vám se to nestane? Že vše máte pevně v rukou? Omyl! Stačí když se sejde několik malérů najednou a místo tisícovky přebytku jste měsíčně tisíc v mínusu a už se sunete dolů. Většina lidí samozřejmě nerozpozná včas hrozící riziko a místo razantního uskromnění překlenou hrozící malér dalším úvěrem. A než se nadějete, splácíte jednu půjčku druhou a jste v kolotoči dluhů až po uši. Začnou lítat pokuty za pozdní platby, penále za odvody a věřitelé vás mají v hrsti. Stačí další problém nebo zákazník nezaplatí a jste v exekuci.

Není nad osobní zkušenost

Že jsou to jen takové řeči? Kdysi jsem také měl skvělý nápad. Bohužel provedení už tak skvělé nebylo. Za subdodávky a další náklady jsem vysolil cca 140 tisíc. Časem přibyla kreditka, úvěr na fototechniku (která na sebe opravdu vydělala), z minula ještě studentský úvěr. Projekt sice časem krachnul, ale měl jsem dostatečný plat a příjem za fotky, takže jsem to bez problémů splácel. Pak najednou se dostala firma do srabu a už bylo veselo. Přešel jsem naplno na živnost a bez pomoci dalších lidí bych téměř jistě skončil v exekuci. Kamarád se podobně dostal do problémů kvůli nezaplacené práci. Dotyčný se z dluhů vyzul přes právní kličky a kamarád pak bydlel dva roky ve sklepě, protože neměl ani na ubytovnu. Následky na rodinný život asi není třeba příliš rozvádět. Vám se to nestane? Takových už jsou tisíce v exekuci…

Happy end?

Trvalo 3 roky než jsem se vyhrabal z nejhoršího. Zdaleka ještě nejsem za vodou, ale zvládám platit splátky včas, půjčku za nepovedený podnik a jeden spotřebitelský úvěr jsem zcela doplatil. Pořád je to ale zátěž, která mě citelně brzdí. Takže až zas uvidíte skvělý úvěr, výhodnou nabídku, investici nebo dostanete úžasný nápad na start-up, pořádně se zamyslete. Co když se to podělá? Tím myslím úplně podělá – přijdete o práci, zákazníci nezaplatí, nabouráte auto a ještě skončíte na dva měsíce marod? Mít úžasný nápad je fajn, půjčit si na to peníze je snadné. Ale většina firem a start-upů neuspěje, takže bych s tím radši počítal předem.

Taktika úvěrování

Pokud potřebujete překlenout občasná hluchá období, je ideálním produktem kreditka s dlouhým bezúročným obdobím a solidními bonusy za obrat. Sice má vyšší úroky než třeba kontokorent, ale při včasném splácení je neplatíte vůbec. Pro dlouhodobé půjčky větších částek je nejlepší rozumný úvěr s co nejnižším úrokem a možností předčasného splacení a mimořádných splátek bez sankcí. Před podepsáním půjčky si ověřte, že slibované snížení splátek, doplacení bez sankcí či vynechání splátek jsou opravdu v praxi možné – banky mají často milion výmluv a právních kliček jak vás podobných výhod zbavit a s chutí vás sedřou z kůže!

Pokud trpíte finanční nekázní a máte problém se včasným splácením, pak vás kontokorent nebo klasický úvěr oholí o tučné úroky + hromadu pokut za pozdní splátky, které vám celkový dluh výrazně zvednou. Vytloukání dluhu dluhem je už téměř jistá cesta do pekla.

Splácení

Při větším počtu dluhů (třeba kontokorent + kreditka + úvěr) se zásadně zbavte jako prvního toho s největšími poplatky a úroky. Pokud ale (dočasně) nezvládáte platit vše naráz, je lepší zaplatit maximum splátek a tu největší vynechat. Tím si ušetříte placení vícero pokut za pozdní platbu a zaplatíte jen jednu – záleží samozřejmě i na výši pokut za pozdní platby.

Když už jde tlusté do tenkého, uvažujte o možnosti snížení či vynechání splátek. Pokud máte dostatečný příjem a máte například nevýhodnou kreditku či drahý kontokorent, pouvažujte o konsolidaci. Není to však univerzálně výhodné řešení – může vám sice snížit splátky, ale ve výsledku může vyjít dráž! Rozhodně je však lepší něco přeplatit na úrocích než každý měsíc stresovat a platit pokuty.

Obvyklé chyby u PR článků a tipy na zlepšení

V poslední době se mi sešlo větší množství poptávek po PR článcích. Některé jsem psal sám, část však dodali sami inzerenti. V následujícím článku je drobné zamyšlení nad pojetím PR článku a nad častými chybami.

Produktová fotografie podzimního aranžmá z květin a plodů na bílém pozadí

Kvalitní fotky mohou PR článek výrazně vylepšit

Jde o SEO nebo o prodej?

Na prvním místě si je třeba ujasnit, zdali chci pomocí článku prodat nějaký produkt, zlepšit brand, anebo jestli je účelem prostě SEO a získání tematického odkazu. V prvním případě je vhodné využít třeba recenzi či kvalitní popis produktu, jeho výhod a případně i slabin a jasná nabídka. V případě budování brandu mohu opět využít recenzi či psát o určitém problému, který daná značka a její výrobky řeší. Takový článek nepotřebuje odkazy anebo stačí prostě jeden na homepage firmy. Zajímavé tipy na různá pojetí PR článku hezky sepsal Drago.

Pokud chci SEO, pak článek nemusí obsahovat různé prodejní řečičky. Je mnohem lepší napsat normální a kvalitní článek a do něj vsunout vhodný odkaz. A to na konkrétní produkt vhodný k popisovanému problému, anebo na další relevantní a hodnotné informace na webu firmy. Třeba Husquarna má poměrně obsáhlou nápovědu ke kácení. Je mnohem snadnější na ni odkazovat, než do textu nějak kostrbatě lepit odkaz na prodejní stránku motorové pily. Z odkazu na relevantní informace navíc na hony nečiší levné SEO.

Pravopis a stylistika obvykle kulhají

Většinu článků jsem dostal už napsanou. Údajně od textařů, ovšem na kvalitě to bohužel nebylo vidět. Prakticky u všech jsem opravoval čárky, typografii (mezery, pomlčky) a ve všech se našly minimálně 2-3 hrubky a několik překlepů, špatně vyskloňovaná slova atd.

Další obvyklý nešvar je vlezlý prodejní styl, který dělá ze zákazníka pitomce a vnucuje mu řešení či produkt způsobem, který už od začátku připomíná podomní prodejce hrnců. Náš výrobek je ve všem směrech úžasný, skvělý, levný a nechápeme, jak jste bez něj mohli doposud existovat! Je hodně těžké napsat článek jinak a dobře. Tady se právě pozná zkušený textař od nezkušeného pisálka za pár korun. Za 30-40 Kč/NS a do zítra to v 99 % případů fakt nepůjde.

Jak poznáte levný SEO článek?

Většina z čtenářů tohoto blogu již jistě nějaký ten pátek na internetu funguje. Když uvidím článek s nepřirozeně skloňovanou a hojně opakovanou frází, třemi odkazy (z toho jeden na wiki) a textem v podstatě k ničemu, je to jasná známka zbastleného PR článku za účelem SEO. Google jistě není natolik stupidní, aby podobný článek v mnoha případech také nepoznal. Kdo píše články na 1 NS a právě se třemi odkazy, navíc obvykle 2 na stejnou komerční firmu a jeden na wiki? Ve čtenáři sice podobný článek nemusí hned budit dojem zfušovaného PR, ale rozhodně mu žádnou radost neudělá. A to autoři kvalitních blogů a magazínů rozhodně nemají zapotřebí čtenáře prudit.

Jak to tedy udělat dobře?

V první řadě si musím ujasnit, zdali má článek prodat, zlepšit brand, anebo zlepšit odkazový profil. Pro první dva případy silně doporučuji podrobnou a seriózní recenzi, klidně i s nějakou tou výtkou. Působí to přirozeně a pokud to není vyloženě žvást, má to kýžený efekt. S odkazy na firmu bych to rozhodně nepřeháněl, bohatě stačí jeden.

Pro SEO je naopak nejlepší napsat delší a informačně hodnotný článek. Jde především o relevantnost textu k odkazu, nikoliv o prodej výrobku! Proto je také důležitá znalost oboru, kdy je autor textu schopen poskytnout skutečně užitečné rady, tipy a odkazy na relevantní a důvěryhodné zdroje. Nebojí se zmínit nevhodné užití výrobku či služby a nesnaží se prodat za každou cenu, nabízí více možností, třeba i zadarmo.

Pokud jsem odborník, ale neumím psát, vždy si můžu najmout někoho na přepsání textu do spisovné a čitelné češtiny. Já si třeba najímám korektorku pro články v angličtině, která mi opraví gramatiku i stylistiku. Když si necháte články napsat, vždy jasně definujte, co konkrétně chcete, a poskytněte odkaz na relevantní informace k problematice. A ne, odkaz na váš produkt bez popisku fakt nejsou relevantní informace! Textaři nejsou multifunkční odborníci na vše od zdravé výživy až po hydraulické zvedáky! Když jim necháte volnou ruku a zabijácký termín, výsledek je zpravidla výše zmíněný paskvil, který kombinuje vnucování s obecnými žvásty. Osobně už se podobným textařským zakázkám vyhýbám jak čert kříži, protože z toho nic dobrého nekouká. Kvalitní článek má výhodu i při získávání odkazů, takže jeho SEO efekt bude ve výsledku mnohem větší. Nejen díky přirozenému a dobrému obsahu, ale také díky příchozím odkazům. Na jednostránkový povrchní žvást rozhodně nikdo odkazovat nebude.

Fotky táhnou!

Co si budeme nalhávat, dobrá fotka zaujme tisíckrát snadněji než sebelepší nadpis. Není na škodu do článku umístit alespoň 2-3 kvalitní fotky, přidat nějaký nákres či návod. Dobře to vypadá a posune to kvalitu článku o řád výš. Na mikrofotobance dnes koupíte špičkové fotky i pod 20 Kč za kus. I toto je součást obsahu, na kterou se nesmí zapomínat!

Dobré PR i SEO něco stojí

V posledním roce jsem se setkal s rozpalem v ceně od 200 Kč za publikaci až po více než 1000 Kč. I dnešní SEO experti a uctívači content marketingu uznávají, že je lepší mít jeden dobře cílený odkaz z kvalitního webu, než deset odkazů z nekvalitních PR webů. Takový odkaz obvykle nezískáte lacino. Pokud máte hluboko do kapsy, nebojte se nabídnout opravdu kvalitní guestpost článek se zpětným odkazem. Já osobně bych po takovém článku hned skočil – čtenáři dostanou dobrý článek, provozovatel magazínu si ušetří práci a inzerent má kvalitní odkaz bez vynaložení peněz.

Super nápad na start-up :)

V rámci psaní článku o nemilých novinkách k DPH a MOSS mě napadlo několik řešení, která bezesporu dříve či později vzniknou. Jediný (zatím) rozumný způsob je obejití MOSS za použití prostředníka. Zatím není jasné, jak se k celému přenášení DPH na firmy v USA postaví americká diplomacie a velké korporace. Každopádně šikovný prostředník pro vyřešení této patálie by mohl být super nápad na start-up. Tak kdo do toho jdete? 😀

Jaké je tedy řešení? Založit zprostředkovatelskou firmu, která vyřeší hlášení k MOSS za drobné podnikatele a malé firmy. Buď legální firma v EU, anebo anonymní offshore firma. Firma nabídne uživatelům zprostředkování prodeje za rozumnou provizi. S ohledem na DPH ve výši 15-20 % a nutnou byrokracii by jistě většina uživatelů ráda zaplatila slušnou provizi jen aby se vyhnuli MOSS. Připomínám, že zde nejde primárně o obejití placení DPH, ale o obejití téměř neřešitelných požadavků a byrokracie, kterou si vynucuje doplácení DPH přes MOSS.

Soft legální řešení

Založit zprostředkovatelskou firmu, která vybuduje platební bránu schopnou dodat veškeré nutné údaje pro MOSS a zároveň bude v reálném čase objednávky řešit správnou výši DPH. Podobné řešení by bylo samozřejmě značně byrokraticky i technicky náročné, má však potenciál přilákat obrovské množství zákazníků z celé EU. Každý zákazník by tak získal měsíčně plný report včetně všech nutných údajů k hlášení a za to by zprostředkovateli uhradil provizi. Může fungovat buď v režimu, kdy zprostředkovatel řeši veškeré MOSS a DPH přímo na sebe (provize 30 % a víc), nebo pouze poskytne nástroje k placení a sledování nutných údajů a DPH uhradí prodejce (provize 10 – 15 %).

Hard řešení

Udělat zcela anonymní offshore, která by prostě DPH i MOSS ignorovala. EU nemá páky, jak z firem v řadě zemí vypáčit jakékoliv údaje či daně. Prodejci přes podobného zprostředkovatele by pak pouze fakturovali této firmě svou provizi. Nevýhodou je to, že u řady offshore destinací si třeba ČR účtuje srážkovou daň v řádu desítek % z faktury. Aby offshore firma obešla toto omezení (které by ji významně zkrátilo možný zisk, protože zákazníci by logicky nebyli ochotní platit 30 % provizi a pak třeba ještě 30 % jednorázovou daň), může přijmout dvě řešení. Buď vytvoří dceřinnou firmu v USA či EU a přefakturuje to přes ni, anebo zajistí úplnou anonymitu svých zákazníků a tím jim umožní úplně obejít daně.