Autorská práva a regulace EU

EU připravuje novou regulaci ohledně copyrightu, kterou snad nelze ani nazvat kontroverzní. Jedná se o neskutečnou šílenost, která popírá nejen reálné fungování mnoha věcí na internetu, ale je často v konfliktu i s autorským právem.

Podrobnější rozbor co konkrétně se navrhuje si můžete nastudovat na Lupě a Hospodářských Novinách.

Tohoto stavu jsme dosáhli zejména proto, že se na situaci okolo SW a digitálních děl desítky let úplně kašlalo a neřešilo se to. Reálné ochrany autorských práv se domohly pouze obří korporace či velké zájmové skupiny, jednotlivci nikoliv.

Zkusme si proto shrnout příčiny vzniku regulace, i to, proč je to vlastně celé špatně. Jedná se o velmi komplexní problém, který jsme vytvářeli přes 30 let. Žádné jednoduché a černobílé řešení neexistuje, berte to jako náměty k zamyšlení.

Proč máme autorská práva?

Většina lidí ani vlastně netuší, proč nějaká autorská práva existují, a považují je za jakýsi přežitek. Autoři jsou neřádi, kteří ostatní omezují a něco po nich chtějí, za co jako? Vůbec si neuvědomují, že tvorba kvalitního obsahu je neskutečně náročná na čas a často i velmi drahá (fototechnika, videotechnika, nahrávací studio, speciální SW a HW).

Nikdo si nemůže dovolit dlouhodobě tvořit špičkový obsah zadarmo. Dokonce i ty největší nadšence to po čase přestane bavit, popřípadě si to už prostě nemohou dovolit. Zejména, když na jejich práci vydělává někdo jiný.

Autorská práva máme právě proto, aby si autorská díla (texty, fotky, videa, hudbu, zdrojové kódy atd.) nemohl kdokoliv svévolně kopírovat a vydělávat na tom. Což dneska činí především sociální sítě, různé agregátory a Google.

A proč autoři nemůžou pracovat zadarmo a prostě sdílet své výtvory? Protože všichni ostatní – výrobci i poskytovatelé služeb – chtějí dostat zaplaceno. A autoři také potřebují z něčeho žít. Sdílená ekonomika nemůže fungovat tak, že sdílí jen někdo.

Příčina regulace je v pořádku

Ačkoliv se všichni rozčilují, původní záměr EU je z velké části naprosto v pořádku. Naprostá ignorace autorských práv ze strany uživatelů internetu i online korporací reálně dosáhla stavu, kdy je fakticky všudypřítomné a masivní rozkrádání obsahu chápáno jako standard.

Zde prosím nejde o to, že Google či Facebook ukáží první tři řádky a náhled vašeho příspěvku ve vyhledávání či na timeline. To je naopak ku prospěchu věci.

Bavíme se o tom, že Google například nutí tvůrce webů používat tzv. rich snippety, které mu umožňují scrapovat obsah stránky přímo do vyhledávání. Uživatel tak přímo vidí obsah a v podstatě nemá žádný důvod chodit na stránku autora obsahu! Tím Google efektivně odstřihne návštěvnost webů a drží ji u sebe, samozřejmě pak vydělává Google a autoři ne.

Stejně tak Facebook ochotně ignoruje virální stránky, které žijí čistě z vykrádání a agregování cizího obsahu, kdy místo na původního autora přesměrovávají návštěvníky k sobě. Správně by takové stránky měl okamžitě smazat, ale jelikož mu z jejich reklamních kampaní plynou tučné zisky, a navíc má obsah zadarmo, proč by to dělal? Takže na podobné weby sice prší desítky i stovky stížností ohledně rozkrádání obsahu, ale Facebook maximálně smaže nahlášený příspěvek a dál se tím nezabývá.

Zde jsme mimochodem u jádra problému – Facebook i Google se zuby nehty brání označení platforma. Jakmile by totiž uznali, že plní funkci platformy – tedy že nejen sdílí, ale i spravují, třídí, upravují či přímo tvoří obsah – spadaly by pod mnohem přísnější regulace v USA, kdy nesou přímou odpovědnost za porušení copyrightu.

Potom by místo nahlášení ukradené fotky autor prostě rovnou vyplnil copyright violation a Facebook by nesl plnou trestní i majetkovou odpovědnost, žádné vymlouvání na uživateli generovaný obsah by ho nezachránilo.

Nefunkční autorská práva?  

Na novelizaci autorských práv s ohledem na realitu internetu se kašlalo desítky let. Pamatuji debaty už v devadesátých letech, kdy se řešilo rozkrádání článků, fotek, hudby i filmů na internetu. Dalším obrovským problémem jsou samozřejmě zdrojové kódy k SW, na které nelze uplatňovat stejné předpisy jako na text knihy či fotku.

Autorská práva jsou vymyšlena poměrně dobře, nicméně vyžadují určité úpravy. Musí povolit rozumnou míru citací, například sdílení a zobrazování odkazů, titulků, snippetů a perexů. Musí také reagovat na vznik různých free a CC licencí, musí vyřešit problém SW a online citace fotek. Problémem jsou samozřejmě také nejednoznačné šedé zóny zákona, jako jsou obvyklé výmluvy na fair use či výukové a vzdělávací účely.

Největším problémem je ale (ne)vymahatelnost. Sociální sítě a velké agregátory v podstatě žijí z uživatelského obsahu, ale nenesou žádnou odpovědnost za masivní rozkrádání cizího obsahu. Navíc k tomu uživatele často samy vybízí a poskytují mu nástroje, učebnicovou ukázkou je třeba Pinterest. Možnost kontroly či nahlášení mizivá, možnost domoci se náhrady škody zcela nulová.

Nejde o nijak nicotné částky, reálné škody na nezaplacených licencích dosahují mnoha miliard USD ročně. Představte si, že by tyto částky (místo korporací a různých zlodějíčků) získávali autoři, kteří by tak mohli svobodně tvořit. Víte, kolik skvělého obsahu bychom pak měli všichni k dispozici? Víte, o kolik by obsah zlevnil, když by na jednu legálně prodanou licenci nepřipadalo deset ukradených?

Navrhovaná řešení dle EU

Regulace dle EU navrhuje radikální plošné restrikce a drakonické tresty. Často zcela nesmyslně a očividně bez znalosti fungování věci. A mnohdy jen duplikuje už dávno dalšími zákony vyřešené problémy.

Problémem navrhovaných represí je především jejich značná nekonkrétnost, plošné cílení a konflikty s řadou dalších předpisů, obdobně jako u GDPR. Kdokoliv tak bude moci nepohodlnou konkurenci napráskat úřadům, ti kreativnější dokonce závadný obsah sami nahrají.

Zavedení plošné a totální odpovědnosti provozovatelů webů za veškerý nahraný obsah už se řešilo před více jak dvaceti lety. Celkem pochopitelně zavedeno nebylo, protože odporuje samotné technické podstatě internetu, podobně jako nesmysly typu daň z odkazu.

Automatická kontrola obsahu

Připravovaná směrnice v podstatě nutí úplně všechny, aby kontrolovali veškerý nahraný obsah a nesli za něj plnou odpovědnost. To ale není technicky možné. Navíc regulace EU naráží právě na nejednoznačnou definici autorských práv, zmíněnou výše.

Samozřejmě se mluví o automatické kontrole obsahu. To ovšem bude fungovat jen velmi těžko, protože žádný algoritmus nedokáže nějak snadno odlišit regulérní citaci, náhled, či úryvek z díla pro účely kritiky a recenze. Algoritmus něco nějak vyhodnotí a váš web nebo byznys bez varování a bez možnosti odvolání najednou zmizí…

Nejrozumnější by bylo zavést funkční kontrolní mechanizmy, které umožňují nahlášení kradeného obsahu. Pak lze s ohledem na situaci nahlášení ignorovat, závadný příspěvek smazat a uživatele upozornit, anebo v případě masivního porušování autorských práv profily mazat a stránky vyřazovat z indexu vyhledávání. Pak by ani nebylo nutné řešit spory soudně, protože kradení obsahu by se jednoduše nevyplácelo.

Nicméně manuální kontrola bude také problém. Jednak se jedná o tak obrovské množství obsahu, že ho fakticky nijak jednoduše kontrolovat nejde. No a pak samozřejmě už máme zkušenosti s kontrolory z Facebooku i Googlu, kde se o nějaké objektivitě nedá ani uvažovat. A samozřejmě možnost jednání, odvolání či jakékoliv zpětné vazby je zcela nulová.

Proč by (i vám) mělo vadit kradení obsahu?

Pro běžného uživatele je kradení obsahu strašně příjemné a pohodlné. Za nic se neplatí, vše je k dispozici zdarma, že? Jenže v tomto modelu autoři nesou veškeré náklady, ovšem žádný nebo jen velmi omezený zisk. Většinu zisku zkasírují korporace, které využívají cizí obsah, který patřičně obalí reklamou.

A proč to vadí? Protože dochází k masivnímu přerozdělování zisku od autorů obsahu k agregátorům v podobě sociálních sítí, sdílecích platforem a Googlu. Autoři pochopitelně nežijí ze slunečního svitu. Pokud nedostanou zaplaceno, nemohou si dovolit tvořit obsah zadarmo, a půjdou dělat něco jiného. Anebo budou nuceni publikovat na uzavřené platformě a uživatel za obsah bude muset platit.

Když budete tyto problémy ignorovat, bagatelizovat nebo dokonce budete kradený obsah šířit, sami si škodíte. Čím více autorů bude doplácet na vykrádání obsahu, tím méně kvalitního obsahu budete mít zadarmo a tím více budete platit.

Kladivo dopadne opět vedle

Předpokládám, že výsledek regulace bude obdobný jako u tzv. koláčkového zákona (cookies) či GDPR. Původní záměr je legitimní a reaguje na skutečný a vážný problém.

Nicméně v obou případech bylo řešení nedomyšlené a mnohde velmi nekonkrétně formulované. V podstatě způsobilo neskutečnou paniku, zmatky a náklady pro jednotlivce, malé weby, OSVČ či malé firmy o pár lidech. Ty může nyní kdokoliv udat a riziko problémů je značné. Naopak jsou tyto regulace zcela bezzubé vůči korporacím typu Googlu a Facebooku, kvůli kterým to celé vzniklo. Bez problémů nařízení obcházejí či ignorují.

Obdobný stav nastane zřejmě i zde, kdy se korporace schovají za právní kličky a budou se hájit obřím množstvím obsahu, který nelze ručně kontrolovat. Servery přesuneme mimo EU na různé dceřinné firmy. Když něco praskne, tak to byl politováníhodný omyl a to vše užvatelé a jsou to ojedinělé případy a blablabla… Pak se na oko omluvíme, nasypeme si popel na hlavu, upravíme kontrolní algoritmy a jede se vesele dál. Tento scénář už nám pan Zuckerberg předvedl mnohokrát.

Problémem nejsou nějaké soukromé blogísky a pidiweby. Problémem jsou obří úložiště, sociální sítě a Google. Dokud nedonutíme především Facebook a Google převzít odpovědnost za masivní porušování autorských práv, kterého ochotně využívají k vlastnímu zisku, tak se řešení nedočkáme. Tato regulace tím řešením ale rozhodně nebude.

Mýtus časného vstávání

Často narážím na to, že abyste byli úspěšní, musíte vstávat brzo. Toto je nebezpečný mýtus a neskonalá blbost! Naopak velice pravdivé je to, že musíte dobře spát.

Časné vstávání vs. dobrý spánek

Jak dobře se asi vyspíte, když vás uprostřed spánkového cyklu v 5 ráno probudí budík? Budete celí svěží? Nevím jak vy, já tedy ne. Ostatně pokud jste někdy zkoušeli pracovat na směny, dokážete si živě představit, jak strašnou paseku napáchají neustálé změny spánkového režimu. Existují vědecké práce, které výslovně poukazují na nebezpečné zdravotní následky podobného režimu.

Kdy jdete spát?

Pokud vstáváte časně, tak byste také měli jít časně spát. Za standard se považuje cca 8 hodin spánku, takže pokud vstáváte v 5, měli byste už v 9 večer spát! Jestli jen vstáváte brzo a spíte málo, pak spíte většinou špatně a dlouhodobá spánková deprivace se vám vymstí.

Vlastní zkušenosti

Jsem notorická sova, časné vstávání mě devastuje. Byly doby, kdy jsem musel vstávat ve 4 ráno, také jsem pracoval na nočních. Časně ráno klidně vstanu a funguju vcelku v pohodě do cca 10 hodin, ale pak usínám ve stoje. Nemůžu se soustředit a až do cca 5 odpoledne mě jakákoliv práce stojí enormní úsilí. Poté na pozdní odpoledne a večer ožívám, ale když si jdu unavený v 9 večer lehnout, do půlnoci nemůžu usnout. Fungoval jsem v tomto režimu (nedobrovolně) přes půl roku, takže to není přehozeným cyklem a podobné kraviny. Prostě mi to vadí. Stejně tak v létě samovolně spím okolo 7 hodin a vstávám podstatně dřív, zatímco v zimě spím 9 hodin a mám problém se probrat před 8 ráno.

Nedělejte si násilí

Takže se vykašlete na různé poučky, které tvrdí, že bez časného vstávání není úspěch. Ostatně třeba v Nástrojích titánů od Tima Ferrise najdete plno příkladů velmi úspěšných lidí, kteří nevstávají časně, přestože skřivani asi vedou. Není důležité vstát brzo, důležité je dobře se vyspat! Spát dost dlouho, mít dobrou postel, tmu a klid. Pokud se v noci házíte na mizerné matraci, svítí vám do postele světlo z ulice a 3x za noc vás něco vzbudí, rozhodně ráno moc svěží nebudete.

Jak se vydařil rok 2017?

Rok 2017 byl v mnoha ohledech pořádná jízda a divočina. Stihl jsem se oženit, udělat teoretickou část státnic, publikovat vědecký článek, přestěhovali jsme se a skoro 2 měsíce byla dovolená. Většinu cílů se povedlo nesplnit, ale celkově to byl super rok 🙂

Pro pilné čtenáře jsou k dispozici starší reporty za rok 2015 a za rok 2016.

Co se povedlo

Rozpracoval jsem strategii jakési hybridní PBN a publikoval jsem první obsah. Trochu jsem zapracoval na linkbuidlingu a po většinu roku běžela sociální propagace.

Citelný pokrok nastal v Pythonu a různých verzích SQL.

Outsourcing textů běžel krásně, práce navíc při hledání kvalitního člověka se velmi vyplatila.

Pokročil jsem trochu s efektivitou i plánováním práce, ale pořád to není tam, kde bych rád.

Ježdění na kole kvůli lenosti a dlouhodobé práci v zahraničí šlo stranou, ale zase o to víc jsem si užil chození po horách. Ledovců a spaní venku jsem si letos užil opravdu hodně.

Hodně jsem si přebral osobní i podnikatelské věci, ujasnil si směrování a dlouhodobější strategii. Obrovské množství času spotřebovalo ověřování informací, přípravy a plánování. Teď to ještě prakticky využít.

Co se moc nepovedlo

Pořád dělám moc věcí najednou, tříštím pozornost a neumím to efektivně plánovat a řídit. Také proto jsem některé projekty zlikvidoval a některé prodal. Cena samozřejmě neodpovídala investované práci, ale beru to jako zkušenost a nějaké drobné do rozvoje hlavních projektů.

Monetizace je klasický kámen úrazu. Špičkový obsah umím, ale nalákat traffic a monetizovat ho (jakkoliv) je pořád potíž. Je třeba víc makat na propagaci, být víc vidět.

Dost mě mrzí, že jsem si nenašel čas na PHP framework Laravel, s tím chci pohnout. To mě dost zásadně brzdilo v modernizaci hlavního projektu a z toho pak vyplynulo plno následných potíží.

Nepovedlo se mi dokopat se k pravidelnému cvičení, ani k pravidelnému ježdění na kole.

Dost vážně drhla práce na webech, nezvládám prostě udržovat větší množství projektů na rozumné úrovni. Na další rok je potřeba předem nachystat publikační plán, aktivně sledovat zajímavá témata a zavčasu na tom pracovat.

Focení

Letošní dlouhé dovolené a cesty byly zdrojem spousty super fotek. Trochu víc jsem se věnoval úpravám fotek, i když fotobankám až od podzimu 2017. Hodně jsem pokročil s focením i zpracováním složitých kompozitních fotek a s tvorbou časosběrů (timelapse).

Z hlediska fotobank byl rok 2017 v podstatě pasivní, většina portfolií se rozrostla o cca 40-50 fotek. Příjmy opět citelně poklesly, ale jako pasivní příjem to pořád není špatné. Nově jsem se začal trochu věnovat videu, prvních několik výtvorů mám i na fotobankách.

Hlavní projekt – MineralExpert.org

Příjemná část byla bezproblémová spolupráce s copywriterem, který nadále funguje naprosto bezchybně a produkuje vysoce kvalitní obsah. Za částečný úspěch považuju i zprovoznění testovací nové verze, byť jsem doufal, že v této fázi budeme mnohem dřív.

Pokroky byly i s vyvíjenou SAAS aplikací, kde ovšem velmi nemile překvapila konkurence a práce zdaleka nepokročila tak, jak bychom s kolegou rádi.

Publikace obsahu letos hodně vázla, protože jednoduše byly jiné priority. Nepříjemný trend nabralo další ořezávání dosahu na Facebooku, i když se mi daří postupně získávat fanoušky a objevil jsem další triky na propagaci. Propagace i linkbuidling se zlepšují, ale pořád je na čem pracovat. Oproti loňskému roku celková návštěvnost poklesla (méně článků), organická návštěvnost pouze mírně vzrostla.

Ostatní projekty

PhotographingMinerals.com běžel v pasivním režimu, propagace byla minimální. Přesto nějaké drobné příjmy vygeneroval.

Pixmound.com jsem nějak přestal zvládat, takže ke konci roku 2017 končí a přesměrovávám na můj fotoblog.

ZahradniKralovstvi.cz opět fungovalo na autopilota. Publikovali jsme několik článků a PR článků, výdělek v podstatě pokryl náklady. Dost jsem pokročil se stěhováním webu na WordPress, ale bude potřeba s tím vážně pohnout.

Blogy stockphotography.cz a dadajax.net také fungovaly na autopilota, zatím ještě nejsem úplně rozhodnutý, co s nimi. Naopak burivalphotography.com hodlám oživit a pořádně se mu věnovat.

Menší obsahové weby krasymongolska.cz, chemickepokusy.cz a pokusný affil web bozihry.cz jsem pustil do světa. Několik dalších rozpracovaných miniwebů také ruším.

Věda a výzkum

Doktorské studium zdárně pokračuje, zvládl jsem jednu mezinárodní konferenci a konečně jsem dopsal impaktový článek (= pro významný mezinárodní časopis). Původně bylo v plánu napsat články dva, druhý je zatím v procesu a na třetí je připravená většina dat.

Úspěšně jsem složil státní zkoušku, tedy teoretickou část. Zbývá dopsat články, zkompletovat dizertaci a pak to vše obhájit.

Finance

Po dlouhé době jsem strávil celý rok jako zaměstnanec, podnikání šlo stranou. Finančně se mi dařilo dobře, zvládl jsem zlikvidovat dluhy a zbylo ještě na svatbu i dovolené. Zisk z podnikání oproti roku 2016 poklesl, stejně jako výnosy z fotobank, ale celkově to byl velmi příjemný bonus.

Peníze z podnikání jsem z velké části reinvestoval do dalších aktivit, zejména do outsourcingu textů. Něco málo jsem investoval do kryptoměn, ke konci roku bylo čisté zhodnocení okolo 80 %.

Kam dál?

Nadále hodlám pokračovat v zaměstnání a podnikání chci postupně restrukturalizovat, část změn jsem provedl už letos. Do budoucna budou hlavními tahouny online portfolia mineralexpert.org a zahradnikralovstvi.cz, stále mám choutky na práci s digitálními i fyzickými produkty.

Také chci pokračovat v rozvoji fotografických dovedností a víc fotit a hlavně publikovat. I proto je v plánu výrazně pokročit s burivalphotography.com.

V rámci doktorského studia chci dopsat dva rozpracované impaktové články a odevzdat k recenzi. Ideálně pokud by prošly i recenzním řízením a byly přijaty k tisku.

Chci zapracovat na pravidelném cvičení, jezdit na kole a jíst méně cukrů a blivajzů.

Cíle na rok 2017

  • Publikovat na mineralexpert.org na článek týdně (NE)
  • Spustit novou verzi mineralexpert.org (NE, jen test)
  • Spustit SAAS aplikaci do provozu (NE)
  • Zvednout pasivní zisk z online portfolia na 10 tisíc měsíčně (HAHAHA)
  • Složit státní zkoušku (ANO)
  • Napsat dva impaktové vědecké články (NE, napsaný jeden, další v procesu)
  • Ujet 1500 km na kole (HAHAHA)

Cíle na rok 2018

  • Publikovat na mineralexpert.org článek týdně
  • Spustit novou verzi mineralexpert.org
  • Publikovat nový mineralogický e-book
  • Začít s prodejem alespoň 3 fyzických produktů
  • Přestěhovat zahradnikralovstvi.cz na WordPress
  • Odevzdat dva impaktové články
  • Zavést si pravidelné cvičení
  • Ujet 1500 km na kole

Další výroční reporty

Martin Matějka – SEO a e-shopy
Miloš Lácha – SEO
Veronika Hurdová – známější jako blogerka krkavčí matka
Jirka Rostecký – video rozhovory
František Szabó – affiliate marketing
Mário Roženský – SAAS aplikace a affiliate
Michal Hardyn – start-upy a online byznys
David Nogol – fotograf
Tomáš Zdražil – investor, online podnikatel
Milan Pichlík – affiliate amrketing, PPC, SEO
Ladislav Výsmek – online podnikatel
Pavel Jašek – analýza digitálního marketingu
Gabka Koščová – online podnikatelka
Roland Vojkovský – online podnikatel
Pavel Ungr – SEO
Karel Dytrych – podnikatel
Leni Krsová – online marketing a analytika
Jakub Drahokoupil – online marketing
Pavel Drábek – PPC specialista
Daniel Gottwald – podnikatel
Martin Michálek – frontend
Lukáš Oslzla – krypto a grafika
Peter Chodelka – online podnikatel
Honza Šimečík – online podnikatel
Miška Struhárová – copywriting

PS: Další výroční reporty postupně přidám, případně se připište do komentů 🙂

Digitální nomádství

Vyskytuje se asi milion různých definic a pojetí digitálního nomádství. Od lidí, kteří pracují z domova a občas odjinud, až po cestovatelské extremisty, kteří jsou na cestách prakticky neustále. Nic z toho (podle mě) není špatně.

Klíčové aspekty nomádství

Základními faktory je především nezávislost na čase a místě, nicméně i to je částečně iluzorní. Digitální nomádství není nějaká cool dovolená, pořád musíte pracovat. A tedy musíte na požadavky klientů reagovat v přiměřeném čase.

Pro mě není podstatné, jestli někdo pracuje z Thajska nebo z Dolní Lhoty. Zásadní je nezávislost na místě, tedy neztrácíte 1-2 hodiny dojížděním do práce a nejste pevně přikovaní k pracovišti zaměstnavatele. Pokud jedete v létě na 2 měsíce na chalupu nebo na Kanáry, vašim zákazníkům je to jedno. Pokud se zákazník přesune, je to jedno vám.

Například v ČR může být práce na dálku kritickým aspektem i pro rodinu s dětmi. Nemusíte nutně kupovat drahou nemovitost tam, kde máte dostupnou práci. Můžete pracovat z domu nebo z kanceláře někde na vsi. Můžete jet o prázdninách s dětmi na 2 měsíce na chalupu. Nemusíte nutně sedět v práci přes den, zatímco je venku hezky, a pak mít večer volno, když je venku tma. Můžete si pracovní dobu vhodně rozložit.

Nutné předpoklady

Pokud pracujete přes internet – jako většina digitálních nomádů – nevyhnutelně potřebujete spolehlivé a rychlé připojení. Určité činnosti však nevyžadují neustálé připojení. Každopádně se vyplatí mít nachystané i offline činnosti – například psaní článků, úpravu fotek, programování atd.

Nemalým problémem je i bezpečnost, takže si raději předem nastudujte jak se bezpečně připojovat a jak chránit svá data. Možná budete potřebovat bezpečnou VPN, možná budete mít problém s firewally, zejména při práci z asijských zemí. Zabezpečte si počítač i telefon, šifrujte data i komunikaci.

Rozhodně se nevyplatí zapomínat na spolehlivý a kvalitní SW a HW. Potřebujete také spolehlivé zálohování. Nestačí externí disk, o ten můžete přijít společně s PC. Nezapomínejte na to, že plno vašich dat jsou extrémně citlivé údaje a rozhodně není dobrý nápad svěřovat je v nešifrované podobě různým cloudům. I velcí hráči dělají fatální bezpečnostní chyby, zavzpomínejme třeba na únik dat z Yahoo.

Zásadní položkou jsou náklady na bydlení. Pokud jste spíše konzervativní introverti, rozhodně není dobrý nápad sestěhovat se s 10 dalšími lidmi do jednoho domu nebo dělat z kavárny a coworkingu. Já preferuji na práci klid a mám rád určité soukromí. Někdo umí pracovat s notebookem z pláže, já to neumím.

Počítejte i s náklady. Rozhodně jde v mnoha zemích žít levněji jak v ČR, ale dost často musíte znát místní podmínky a věnovat tomu jisté úsilí. Do ceny nomádských výletů nezapomeňte započítat také náklady na letenky, místní dopravu, zdravotní pojištění, internet a případné nutné fixní výdaje doma. A nezapomeňte na rezervu minimálně na okamžitý nákup letenky domů, pokud by se něco zásadně pokazilo.

Rizika digitálního nomádství

Všude po internetu najdete milión oslavných článků na téma digitální nomádství a jak je to skvělé. Pro vystřízlivění doporučuju třeba článek Rolanda Vojkovského. Nic není zadarmo a ne všem to vyhovuje.

Pokud jste zatím byli maximálně v Horní Dolní, rozhodně není dobrý nápad vyrazit rovnou na 3 měsíce do Asie. Kulturní šok není jen fráze. Nejedete na dovolenou, jedete žít jinam, takže prostě musíte nějak fungovat. Peter Chodelka poprvé vyrazil do Bulharska – rozhodně dobrá a bezpečná volba. Začněte v Evropě, znáte tu prostředí a přinejhorším jste za 2-3 tisíce druhý den doma.

Bezpečnost je obecně problém. V řadě chudších zemí je kvalitní foťák, drahý mobil či počítač velkým lákadlem. Rozhodně se to nevyplatí podceňovat, protože sehnat náhradu je v řadě zemí na hranici nemožnosti, o finanční škodě nehovoříc.

Pojištění a zejména dostupnost lékařské péče je další zádrhel mnoha zemí. Je hezké, že vám pojištění cosi kryje, ale v mnoha zemích jste bez soukromé kliniky v pořádném maléru. A ne všude je taková klinika k dispozici, ne vždy ji kryje pojistka. Pozor na to! Také jsem si nevšiml, že by kdokoliv z asijských nomádů zmiňoval očkování a malárii. Banální zdravotní problém se může v řadě zemí proměnit v boj o život, takže se nedívejte jen na pláže a kavárny.

Forma podnikání

S otázkou digitálního nomádství a postupující globalizace vyvstává i otázka řešení byrokracie – tedy formy podnikání. Nejde ani tak o daně, byť v ČR máme naprosto astronomické zdanění. Jde spíš o neutuchající snahy státu i EU neustále zvyšovat regulace, nařízení, zákazy, vynucovat plátcovství DPH atd. A pokud fakticky žijete ¾ času mimo ČR, podnikáte v zemích mimo ČR, na základě čeho vlastně ČR chce víc než polovinu vašich příjmů? Prozatím ale filozofii ponechme stranou.

Pokud používáte PPC, prodáváte e-booky, kurzy a fotky, prakticky vždy vás stát nutí být bez ohledu na obrat okamžitě plátce DPH či identifikovaná osoba. V mnoha případech spadnete pod MOSS a často i pod EET. Následně samozřejmě musíte podávat kontrolní hlášení a za každou formální chybu již hrozí vysoké pokuty v řádech desítek tisíc. U EET mohou pokuty dosáhnout až půl milionu a jako OSVČ ručíte celým majetkem.

Tyto byrokratické zhovadilosti jsou často technicky nesplnitelné, popřípadě se musí různě obcházet a u složitějších projektů odčerpávají obrovské finanční i časové prostředky. V případě mezinárodních projektů nastávají často nemalé problémy s online platbami a převody měn. Dalším problémem je samozřejmě nestabilní legislativa a neustálé změny. Pak se logicky nabízí otázka, zdali má vůbec smysl podnikat z ČR, popřípadě být OSVČ. Tím nikoho nenavádím k nelegálnímu podnikání! Ale je plno zemí, kde lze v mnoha ohledech podnikat jednodušeji a přitom mít vše legálně.

Jak to dělám já…

Plno lidí může namítnout, že zrovna já mám co povídat, když jsem zaměstnanec. Jenže dělám jako konzultant, tedy v podstatě jsem víc nomád, než většina živnostníků. Sice nestřídám pracoviště nějak extrémně často, ale v tuto chvíli mám 4 různá působiště ve 3 státech.

Proč mi to nedělá problém? Jak udržím kromě práce i vlastní podnikání? Protože jsem byznys budoval pro dálkovou správu ještě v době, kdy slovo diginomád ani neexistovalo. Mám portfolio webů, které můžu spravovat z libovolného místa. Mám portfolio fotek na fotobankách, ze kterých ani jedna nesídlí v EU. Na některých projektech spolupracuji s lidmi z různých světadílů, v různých časových pásmech. Mám to prostě udělané tak, abych mohl fungovat jen s notebookem a připojením k internetu. A ani to připojení nepotřebuju pořád.

Přechozích 5 let jsem dělal často z domu, ovšem často také od příbuzných a z cest. Většinu svých klientů jsem nikdy neviděl, a nijak jsme si nechyběli. Ať již šlo o copywriting či správu webů. Samozřejmě, práce pro klienty je něco jiného, než když máte portfolio webů, prodáváte e-booky či fotky. S klienty si nemůžete dovolit reagovat na emaily za týden a mít problematickou dostupnost.

Vše je o nastavení priorit a promyšlení předem. Podnikání jsem začal významněji rozvíjet až v prvním zaměstnání a díky pravidelnému příjmu bylo mojí prioritou hlavně to, abych mohl dělat kdykoliv a kdekoliv, bez ohledu na klienty. PPC, affil, fotobanky, prodej e-booku – vše samozřejmě vyžaduje údržbu, ale moje měsíční nečinnost se příliš neprojeví. Jako OSVČ jsem pak samozřejmě dělal i plno klientských zakázek, které teď jako zaměstnanec opět nedělám a věnuji se rozvoji pasivního portfolia.

Pokuta pro Google – výstřelek EU nebo zasloužený trest?

Nedávná kauze Google ohledně potlačování konkurence ve výsledcích vyhledávání zvedla značnou vlnu emocí. Byla pokuta oprávněná, nebo šlo o další regulační zvěrstvo EU?

Přestože rozhodně nefandím regulacím ani pokutám EU, v případě nadnárodních korporací je EU jedna z mála institucí, které mají skutečně moc podobné firmy citelně potrestat za jejich přístup k uživatelům/zákazníkům.

Google není žádné neviňátko

Ke kauze je třeba důsledně připomenout, že neexistuje snad ani náznak pochybností o vině. Google zcela očividně manipuluje SERP tak, že do neplacených výsledků vyhledávání podsouvá vlastní služby – ať již placené nebo ne. Byl z toho opakovaně usvědčen v mnoha různých případech. Ostatně i moje vlastní testy naznačují, že Google v SERP rozhodně nehraje fér jak pořád tvrdí.

Vyhledávací algoritmy jsou tajné a Google si je může ohýbat jak chce. Tuplem v případě nevypnutelných perzonalizovaných výsledků (ne, úplně nejde perzonalizace vypnout nikdy), kdy neexistuje možnost srovnání proti čisté sadě SERP. Tentokrát však dost okatě poškodil velké firmy, které si to nenechaly líbit.

Služby zdarma vs. placené služby a monopol

Mnoho lidí má stále jakési nostalgické city ke Google kvůli jejich počátkům a skvělým službám. Velmi ochotně se zapomíná, že Google už dávno není start-up, ale globální superkorporace, která má našlápnuto k ovládnutí většiny internetu.

Kauzy ohledně bezkrupulózního šmírování uživatelů, vnucování aplikací do Androidu, skupování či likvidace konkurence (jakkoliv legální, ale neetické) atd. rozhodně nedělají Googlu dobrou reklamu.

Problém je především to, že téměř monopolní vyhledávání a téměř monopolní PPC (mimo Facebook) staví Google do obrovského střetu zájmů.

Na jednu stranu jsou výsledky v SERP prezentovány jako objektivní a Google si uzurpuje právo rozhodovat o špatných webech, špatných odkazech a řadě dalších věcí a tváří se jako objektivní božstvo vyhledávání.

Na straně druhé zcela očividně protěžuje vlastní služby a inzerenty. Takže Google prostě uživateli podsouvá upravené komerční výsledky, o kterých ale tvrdí, že upravené nejsou. Zásadní otázkou je, jak moc se toto děje – jak moc je přirozený výsledek SERP na první a druhé straně, když vlastně neexistuje jakákoliv možnost to zhodnotit či porovnat?

Monopol je pro uživatele vždy špatně

Každý koncový uživatel by měl mít na zřeteli, že každý monopol je velmi špatně. Nevyhnutelně vede k vnucování určité podoby služby, omezování uživatelů a samozřejmě zneužívání postavení. Mnohokrát to předvedl ČEZ, mobilní operátoři, Microsoft, Apple a řada dalších.

Opravdu není důvod zavírat oči nad tím, že Google pomalu a jistě utahuje šrouby. V kombinaci s PPC, analytikou, emailem, vlastním dominantním prohlížečem a OS pro mobily je Google skutečně globální hrozbou, protože opakovaně dokazuje, že svého postavení opravdu zneužívá.

Žádná velká koncentraci moci v historii lidstva neskončila dobře – je opravdu hodně naivní domnívat se, že to tentokrát bude jinak.

Tím nechci tvrdit, že je Google čiré zlo a že jeho produkty jsou špatné. Jen zejména pro online marketéry a IT profesionály vůbec není dobré ignorovat i druhou stranu mince, která bohužel začíná být opravdu nepříjemná.

Outsourcing pro online projekty

Nad využitím outsourcingu jsem přemýšlel už dřív, ale narazil jsem na řadu problémů. Hned po přečtení knihy 4-Hour-Workweek od Tima Ferrise jsem samozřejmě frčel na freelancer.com obhlédnout možnosti. Pokud jste v USA nebo vyděláváte firemní taxu typu 500 Kč/hod., pak se samozřejmě outsourcing velice vyplatí. Když ale pracujete v částkách okolo 100 Kč na hodinu, pak je i spousta Indů za $3-5 na hodinu zatraceně drahá. A to se bavíme o té nejnižší sortě, zkušený freelancer bude stát $15 na hodinu je to fikne. O službách jako YMII a Brickwork ani nemluvím, tam se pohybujeme v taxách, o kterých si může většina Čechů nechat leda zdát.

freelancer.com outsourcing web

O něco později jsem narazil na easyoutsource.com, kde jde sehnat levnější lidi jak na freelancer.com. Ale k průlomu došlo až po přečtení článku Jona Havera, kde rozebíral svoji metodu najímání textařů na oDesku (nyní Upwork). Protože už delší dobu dělám několik projektů v angličtině, rozhodl jsem se pár $$ obětovat a dát tomu šanci.

Jak sehnat lidi?

Zpočátku jsem na to šel zcela špatně a koukal jsem na profily konkrétních osob a hodinové taxy. Tato čísla ale vůbec nic neříkají a řada projektů se řeší fixní cenou za projekt. Já jsem použil jen mírně poupravenou metodu popsanou Jonem Haverem.

pracovní poptávka pro outsourcing

Upravil jsem si jeho text zadání podle svých potřeb, doplnil nezbytné informace a poslal na Upwork první poptávku na články o 2500 slovech za $10, tedy po přepočtu opravdu vražedná cena okolo 25 Kč za normostranu. Během hodiny se seběhlo asi 5 nabídek, nakonec bylo asi z 10 nabídek několik poměrně slušných. V průběhu necelých 3 let jsem zadal desítky poptávek na různé úkoly v celkové ceně někde okolo $2500.

Je třeba počítat i s nekvalitní prací. Než někoho složitě lustrovat, raději zadám malou poptávku. Když se osvědčí, dostane další. Takto jsem vyzkoušel asi desítku freelancerů, tři z nich se mnou spolupracovali dlouhodobě.

Co dát do nabídky?

Většina zadavatelů jsou s prominutím pitomci, kteří neumí zadat práci – typickou ukázkou je webtrh. Pokud chcete předejít problémům, naprosto jasně a přesně napište, co chcete, kdy to má být a co za to nabízíte. Když sháním textaře, nenapíšu „sháním pisálka na projekt, pište reference“. Je potřeba popsat o čem se bude psát, jaký rozsah, dokdy a kolik je nabízená odměna. Ušetříte si hodně starostí a neodradíte zkušenější zájemce. Znám situaci z obou stran a jako zhotovitel jsem si ověřil, že podobná stupidní zadání jsou velmi spolehlivý ukazatel problémů do budoucna.

Na Upworku si jde celkem rozumně nastavit různé vyžadované odpovědi či cover letter, jenže vyplňování takových ptákovin je pro zhotovitele dost práce navíc za hodně nejistý výsledek. Kdysi jsem zkoušel sám shánět zakázky i přes Freelancer a po asi tak desáté zbytečné nabídce vás přestane bavit soutěžit s Indy a Pakistánci ve vyplňování nesmyslů.

Na Upworku je zároveň možné nabídnout možnost další spolupráce a dobré hodnocení pro úspěšné freeancery, což má leckdy větší váhu než nějaký dolar navíc. Moji konkrétní poptávku vidíte zde (ano, dnes bych ji napsal lépe):

ukázka outsourcing poptávky

Komunikace s freelancerem

Vše popsal naprosto blbovzdorně Tim Ferris ve své knize 4 Hour Workweek, ale neuškodí základ shrnout. Vždy pište jednoduše (žádná šílená souvětí), ideálně v bodech, přesně a k věci. Co chcete, jak to chcete, do kdy to má být a co za to bude. Tím si ušetříte 90 % problémů a posílání dodatků sem a tam.

Protože nejspíš ani jedna strana není rodilý mluvčí, vyžádejte si, aby freelancer shrnul ve 2-3 větách vlastními slovy co po něm chcete. Pak si můžete být jistí, že úkolu správně porozuměl. Držel jsem se toho, při zadání textu jsem dodal názvy článků, co by v nich mělo být (osnova v bodech) a jak mají být dlouhé – nebyl sebemenší problém.

Výběr feelancera

Samozřejmě počítejte s tím, že na normální poptávku se sesype plno nerelevantních nabídek. Obvykle od různých zhotovitelů z Blízkého Východu, Asie a Tichomoří – právě proto zadávám podmínky naprosto jednoznačně. Když chci rodilého mluvčí z USA a přistane mi tam podobná nabídka, okamžitě letí. U každého freelancera si samozřejmě letmo projdu profil, reference a hodnocení. Očividně nekvalitní anebo zase příliš drahé vyházím rovnou a pak už dál pracuju jen s výběrem. Někdy se nenajde ani jediný nadějný freelancer, naopak někdy se sejdou třeba tři.

outsourcing lidí

Není problém vybraným jedincům zadat malé testovací poptávky za fixní cenu (třeba $10) a rovnou nabídnout, že v případě splnění dám ihned výborné hodnocení a další práci. Když to dotyčný zmastí, je obvykle lepší nehandrkovat se s reklamacemi a prostě to zaplatit, další práce už samozřejmě nebude. Je levnější to udělat takto, než se s nějakým mamlasem hádat přes zprávy, ztrácet čas a ničit si nervy. Na tuto zkušenost určitě dojde, je lepší s tím počítat předem. Řada levných freelancerů všechno umí, všechno slíbí a dokonce to udělají i velice rychle. Bohužel, obvykle naprosto nekvalitně či špatně. Pozor na to, čtěte reference, používejte selský rozum.

Proto také zadávám všechny nabídky jako jasně definované, krátké, jednoznačné a za fixní cenu. Já si předem stanovím, kolik to bude stát, a co chci. Freelancer jasně vidí, do čeho jde. Neřeším hlídání hodin a průběžné kontroly, překračování plánovaného rozpočtu atd. Také je jasně dáno, co se považuje za splněný výsledek. Nemám čas ani chuť dělat někde drába.

Spolehlivost freelancerů

Co si budeme nalhávat, ne každý se osvědčí a ne každá spolupráce vydrží. Krátké a jasně dané kontrakty udržují dobré a svěží vztahy. I když mám občas poměrně velké projekty (třeba psaní desítek textů na web), zadávám pěkně každý článek zvlášť. Pokud nepožaduju nějaké vstupní dotazy a další kraviny, je to pár kliknutí.

Pokud jde o novou spolupráci, je třeba obzvláštní opatrnosti. V současnosti používám jen copywritera a korektorku (oba z USA). Zkoušel jsem i několik dalších lidí, jak na psaní článků, tak na linkbuilding a nějaké drobné SEO úkoly. Předchozí textařka byla vcelku dobrá a vydržela asi rok, ovšem další z Filipín a pár „SEO brigádníků“ se hrubě neosvědčili. Pozor zejména u linkbuidlingu, správy sociálních profilů, shánění fanoušků a podobně. Než někomu svěříte rozsáhlejší pravomoc, důkladně si dotyčného proklepněte.

A opět jsme u jasně definovaných úkolů – pokud je větší celek rozsekaný na menší a konkrétní úkoly, obvykle není problém. Navíc freelancer i zadavatel vidí postup práce hned a jde platit průběžně po krocích. Větší poptávky umí Upwork rozdělit na více celků, ale mně se osvědčilo to rovnou dělat jako malé zakázky a neřešit milníky. Pokud freelancer začne časem práci flákat nebo něco vázne, není problém spolupráci na kterémkoliv úkolu ukončit a další prostě nezadat. Žádné předčasné ukončování běžících jobů, žádné handrkování.

Kvalitní lidi si hýčkejte

Sehnat spolehlivého a kvalitního člověka není zas tak snadné. Studenti ani důchodci také nevydrží věčně. Pokud se někdo osvědčí, tak si ho hýčkejte. Zaplaťte o trochu víc, pokud to je možné, za dokončené zakázky dávejte bonus. Vyplňujte freelancerům reference a hodnocení, je to pro ně opravdu důležité. Copywriterům nabízím aktivní link ze záhlaví článku, i toto je slušná odměna navíc.

odkaz na autora článku

Komunikujte, nesnažte se lidi natáhnout, naslouchejte jejich problémům a požadavkům. Zaplatit kvalitnímu člověku o polovinu víc je pořád mnohem levnější než shánět někde levné freelancery, kdy vyhodíte spoustu času a peněz za nekvalitní práci a přiděláte si kupu starostí. V samostatném článku najdete více o dlouhodobé strategii a plánování obsahu pro authority web.

Ach ty poplatky!

Pokud seženete kvalitního člověka, vyplatí se jakýmkoliv zprostředkovatelům vyhnout a pracovat přímo. Popřípadě si jen občas přiživit reference, ale nehrnout velké finanční objemy přes Upwork či Freelancer. Ono se to nezdá, jenže třeba Upwork neumožňuje platit přes Paypal. Banka samozřejmě nasolí kurz a kromě poplatků Upworku proděláte i na konverzi. A aby toho nebylo málo, platíte v USD, ale Upwork vám strhne EUR (jste přece v Evropě že…). Takže na konverzi provaříte klidně i víc jak korunu na každém dolaru a dohromady s poplatky za zprostředkování není problém okolo 20 % z ceny zakázky odevzdat bance a Upworku. (Freelancer platí 10 % z ceny zakázky, to vám samozřejmě přirazí k ceně.)

Jedna příhoda pro poučení: Upwork si je samozřejmě rizika obcházení poplatků vědom, takže komunikaci pečlivě sledují. Můj dlouhodobý copywriter udělal chybku a napsal výslovně výraz Paypal do jedné zprávy a za chvíli jsme měli oba zablokovaný účet. Nakonec se to přes support vyřešilo, pohrozili a jelo se dál. Ale rozhodně nikdy nedomlouvejte práci mimo Upwork přes jejich vnitřní zprávy – ani nenaznačujte!

Někdo by mohl namítnout, že obcházení zprostředkování je neetické. Ano, do jisté míry souhlasím. Jenže Upwork se také nechová zrovna fér, například u dlouhodobé opakované spolupráce si účtuje stále stejně, přestože jejich přínos je v podstatě mizivý. Také razantní zvýšení poplatků, nemožnost platby přes Paypal a výše zmíněné veletoče s kurzem plateb tomu zrovna nepomáhají. Stížnosti prší už přes rok, změna stále nikde.

Přesun WordPress webů na https prakticky

V posledních měsících velice vzrostl tlak na aktivaci SSL. Nejde jen o SEO, ale především o strašení uživatelů. Chrome i Firefox už poměrně výrazně označují nezabezpečené weby, nejnovější Firefox vám dokonce ukáže hlášku o nebezpečí přímo při vyplňování políčka formulářů. BFU samozřejmě netuší, že obvykle o nic nejde, takže tak můžete přijít o návštěvnost. Třeba u políčka pro vyplnění mejlu do newsletteru taková hláška docela zabije konverze.

Další milý bonus je možnost použít HSTS a HTTP 2.0, což vám dává proti běžným webům značné výhody. Zejména weby s velkým množstvím požadavků na server (asi máte hodně pluginů, co?) mohou díky HTTP 2.0 velice zrychlit.

Pozor, převod na SSL je sice primitivní a poměrně blbuvzdorný, ale pokud se to pokazí, raději mějte po ruce zálohu databáze i souborů. Opravovat napůl zmrvené přesměrování občas není úplně jednoduché.

Aktivace SSL na WordPressu

Aktivace SSL nemůže být primitivnější. Stačí nainstalovat plugin Really Simple SSL, aktivovat a přepnout na SSL. Plugin sám aktivně hlásí, pokud nemáte aktivní certifikát. Pozor, některé návody radí ručně měnit .htaccess – to při použití pluginu rozhodně nedělejte! WordPress si umí s SSL přesměrováním poradit sám a pokud přesměrování přidáte zároveň do .htaccess, může vzniknout problém – bílá obrazovka smrti, 404 nenalezeno, cyklické přesměrování anebo problém s certifikátem. Plugin aktivně opraví všechny interní linky v příspěvcích, na štítky i kategorie. Plugin implicitně používá přesměrování 301 přes WordPress (pokud neumím, na nic nesahám a nechám to tak), ale pokud chcete, můžete si nastavit i přesměrování 301 přes .htaccess (záložka Settings). Nastavené SSL a přesměrování fungují i po vypnutí pluginu, tedy alespoň u mě.

U některých webů může nastat problém, jmenovitě pokud používáte nějaké divočejší pluginy anebo embedujete obsah z webů bez SSL. Pokud je web ve výstavbě a máte aktivní plugin Maintenance, nebude se nezabezpečená verze přesměrovávat! Údržbový plugin totiž přerazí přesměrování stránek na SSL a vše přesměruje na jednu stránku s hláškou o výstavbě. Pozor na aktivní pluginy Wordfence nebo iThemes Security – většinou zamykají .htaccess a pokud ho změníte, vrátí tam původní verzi a nebude to fungovat!

Já se osobně držím naprostého minimalizmu a používám minimum pluginů a jednoduché šablony. Nikde nenastal problém, dokonce i e-shop na WooCommerce prošel zcela bez problémů.

Instalace certifikátu na Blueboardu

Většinu webů hostuju u Blueboard.cz, kde si můžete SSL certifikát Let’s Encrypt (je zdarma) aktivovat jedním klikem. Varovnou hlášku o přepsání certifikátu ignorujte, pokud už nemáte nainstalovaný placený SSL certifikát. O obnovování se starat nemusíte, certifikát se prodlužuje automaticky. Každý web na multihostingu má samozřejmě svůj certifikát. K SSL si přesměrováním zároveň aktivujete i HSTS a HTTPS/2, což vám drtivá většina hostingů zatím nenabídne.

S Blueboardem jsem spokojený, dlouhodobě bezproblémové a narozdíl třeba od Wedosu značně blbovzdorné a přehledné. Seznam hostingů s možností SSL zdarma nebo velmi levně.

Pro aktivaci SSL stačí kliknout na vybranou doménu a kliknout na aktivaci certifikátu. Obvykle zabere maximálně pár minut. Potom je potřeba aktivovat SSL v administraci WordPressu – zobrazí se hláška nahoře v administraci – znovu se přihlásit a je hotovo.

Pozor, po první aktivaci SSL vám web vyhodí chybu certifikátu (neshoda domén)! Prohlížeč načte SSL certifikát hostingu a ne certifikát webu, takže pak vyhazuje chybu zabezpečení. Přidejte výjimku, po přihlášení a obnovení stránky hláška zmizí a web už má normálně zelenou SSL ikonku.

Úpravy na závěr a další zdroje informací

Pozor, pokud používáte robots.txt, tak ho opravte s ohledem na https. Také je třeba znovu vygenerovat aktuální sitemap.xml. Dejte si také pozor na verzi s/bez www, Blueboard je přesměrovává automaticky, ale některé hostingy to nedělají!

Po aktivaci SSL je potřeba změnit adresu webu v dalších nástrojích, například Google Analytics a Google Console (dříve Webmaster Tools). V Analytics je změna snadná, stačí se přepnout do administrace účtu a v nastavení služby si změnit http:// na https://. V Google Console nejde jen změnit adresu, musíte pro https:// vytvořit nový účet. Více tipů přímo v nápovědě Googlu anebo v nápovědě pro Really Simple SSL.

Podrobněji se o přesunu na SSL rozepsal Dušan Janovský (Yuhů), předběžné shrnutí výsledků https ohledně SEO sepsal Josef Kroupa. Osobně jsem zatím převedl několik webů a zatím žádné drastické změny návštěvnosti nahoru ani dolů nepozoruji.

Jak se vydařil rok 2016?

Rok 2016 byl nakonec docela jiný, než jsem čekal nebo plánoval. Každopádně byla to jízda a po roce můžu říct, že jsem se rozhodně nenudil. Většinu plánovaných cílů jsem nesplnil, ale zase došlo na plno jiných věcí.

2015-reportJestli se nudíte, můžete mrknout i na shrnutí roku 2015.

Co se povedlo

Zlepšil jsem se v SEO a linkbuildingu, zejména jsem prakticky ověřil dopad na weby. Konečně vypracovávám komplexnější strategii a vracím se k myšlence PBN z roku 2015, ale trochu jinak.

Hodně jsem se zlepšil v řadě IT dovedností, mimo jiné v programování v PHP a Pythonu, značně vzrostly také mé znalostí databází.

Outsourcing začal trochu divočeji, ale nakonec se vše usadilo a běželo krásně. Bude potřeba delegovat více činností, protože evidentně nezvládám vše, co bych rád.

Konečně jsem se trochu víc vrátil k ježdění na kole, pro začátek necelých 500 km. Podařilo se také úspěšně složit 3. kyu v aikidu. Na fyzičce to chce každopádně ještě pořádně máknout.

Co se moc nepovedlo

Pořád zásadně drhne plánování a efektivní využívání času. To se s nástupem do zaměstnání poněkud zlepšilo, protože to prostě jinak nejde. Plánování dovolené a dalších aktivit daleko dopředu je prostě nutnost.

Přestože snaha byla, produkce obsahu silně vázla. Na tom je potřeba nekompromisně zapracovat. Stejně jako na monetizaci, která se sice mírně zlepšila, ale je zde stále obrovský prostor pro zlepšení.

Focení

Přestože plány byly jiné, nakonec to dopadlo stejně jako loni. Nafotil jsem toho poměrně hodně, ale zpracování prostě vázne.

Z hlediska fotobank byl rok 2016 v podstatě pasivní, většina portfolií se rozrostla o cca 60 fotek. Příjmy z fotobank citelně klesly, přesto se jedná o můj hlavní (skoro) pasivní příjem.

Hlavní projekt – MineralExpert.org

Hned zkraje roku opustila mineralexpert.org copywriterka a shánění náhrady mi dalo dost práce. Nakonec se osvědčil Vic Ridgley, který je navíc geolog v penzi a díky vzdělání v oboru posunul laťku kvality výrazně nahoru. Je až chorobně spolehlivý a pilný, i když je samozřejmě také skoro 3x dražší. I díky němu se podařilo publikovat 25 nových článků, s fotkami mi velmi pomohl kamarád Albert Russ. Původně jsem chtěl publikovat článek každý týden, ale to prostě v tuto chvíli nezvládám. Podrobně o mých výsledcích content marketingu se dočtete v tomto článku.

Bohužel, silně uvázla tvorba nové verze webu, která se zasekla především kvůli potížím s připravovanou SAAS aplikací. Tu zvládl kolega Eddie Stankovič dotáhnout do closed beta verze. Předběžná prezentace na veletrhu v Mnichově dopadla dobře a máme první vážné zájemce, teď to ještě dotáhnout. V mezičase jsem se začal učit Laravel framework, abych mohl také aktivně pracovat na dalším vývoji webu.

V průběhu roku jsem viděl růst spíše černě a rozhodně byla tvorba obsahu výrazně pomalejší, než bych rád. Nemile zasáhlo drastické omezení dosahu na Facebooku a blokování plánovaných příspěvků do skupin. Průběžná práce na obsahu, linkbuildingu a propagaci ale přinesla ovoce. Návštěvnost se skoro zdvojnásobila proti roku 2015, prodloužila se průměrná doba návštěvy, vzrostl počet stran na návštěvu a klesla míra opuštění. Návštěvnost z Facebooku (přes nejmohutnější propagaci) vzrostla pouze o 60 %, zatímco návštěvnost z Redditu se zdvojnásobila a organická návštěvnost je dokonce 2,5x vyšší. Pinterest se příliš neosvědčil, ale něco málo už také vyprodukoval.

Ostatní projekty

PhotographingMinerals.com běžel prakticky v pasivním režimu, pohříchu bez aktualizace. Prodej jsem přestěhoval z e-junkie na Gumroad. Občas nějaké prodeje jsou, jako pasivní příjem není k zahození. Pozvolna dávám dohromady materiál na druhé vydání.

Arcikam.cz je doména, na které jsem provozoval e-shop s minerály. Sice vydělal několik tisíc za rok, ale s ohledem na bující regulace a velkou režii jsem ho ke konci roku prodal.

Pixmound.com je můj nový (a lehce nedodělaný) projekt s free fotkami. Beru to jako jakýsi experiment, v tuto chvíli není web nijak monetizován. Každý den přidávám fotku v plném rozlišení zadarmo. V nabídce je něco přes 100 fotek. To sice není mnoho, ale zároveň se jedná fotky v opravdu profesionální fotobankové kvalitě. Na rozdíl od většiny free fotobank nemusíte řešit šum, neostrost, rozjeté barvy a další obvyklé vady. Také zde nenarazíte na různé právní problémy u free fotek.

ZahradniKralovstvi.cz dále běželo prakticky samospádem, i když se podařilo přidat nějaké články a prodat i nějaké PR články. Nyní web stěhuji z uzavřeného CMS na WordPress a hodlám se mu začít pořádně věnovat, protože má potenciál. Jedna z výjimek, kde se i bez propagace a aktualizací návštěvnost samovolně zvyšuje.

Na mé blogy stockphotography.cz a dadajax.net došlo jen dost omezeně, ale díky dobré pozici v SERP se dlouhodobě dobře drží. Dalším webům jsem se prakticky nevěnoval, pouze jsem něco přestěhoval z vlastního CMS na WordPress a občas došlo na nějaké aktualizace a opravy. Blog burivalphotography.com jsem trochu přiživil, ale podstatně méně než bych chtěl. Na zakoupený affil web bozihry.cz jsem skoro nesáhl, návštěvnost byla prakticky nulová a neměl jsem čas web překopávat a propagovat.

Věda a výzkum

Moje doktorské studium zdárně pokročilo, nicméně taky již skončila standardní doba studia na 4 roky a tak pokračuji v dálkovém studiu. Doplnil jsem poměrně dost dat, i když stále ještě nejsem zcela spokojen. Podařilo se mi napsat celou rešerši k dizertaci, což nebyla právě maličkost. Přečetl jsem několik knih a na 300 článků, finální rešerše má 68 stran. Vyčlenil jsem si na to měsíc, nakonec to byly víc než dva měsíce intenzivní práce. Protože jsem rešerši dokončil až na podzim, odložil jsem státní zkoušku na jaro 2017.

Nepodařilo se napsání impaktového článku. Práce zdárně pokročila a začal jsem kompletovat data na další dva články, nicméně prostě dopsání jsem nezvládl. S prací rozhodně nekončím, zbývá dodělat státní zkoušku a publikovat výsledky. To je primárním cílem na rok 2017.

Finance

Od poloviny roku jsem přešel z volné nohy na plný pracovní úvazek jako IT konzultant. Důvodů je samozřejmě víc, jedním z hlavních jsou finance. Samozřejmě na online byznys jsem nezanevřel, pouze už pracuji výhradně na vlastním a klientskou práci prakticky nedělám.

Pokud by trend z prvního pololetí pokračoval, vyrostl bych na cca 150 % příjmu z roku 2015. Takto dosáhl celkový příjem cca 80 % výdělků z roku 2015, což rozhodně není k zahození. V současnosti tyto peníze využívám na reinvestice do online portfolia a rozvoj, takže nemusím sahat na peníze z výplaty.

Konec měsíčních reportů

Některé jistě zarmoutím, ale report z listopadu 2016 byl posledním měsíčním reportem. Důvodů je víc. Jednak jsem díky zaměstnání omezil podnikatelské aktivity a některé další důležité aktivity zřejmě budou na firmu (právnickou osobu), kde nebudu jediný vlastník. S ohledem na neskutečně rychle rostoucí míru regulací, úřední buzerace, udávání a všeobecného honu na živnostníky nehodlám nadále poskytovat poměrně podrobný přehled mých online aktivit. Blog bude samozřejmě pokračovat a rád se podělím o zajímavosti.

Kam dál?

V zaměstnání jsem spokojený a v dohledné budoucnosti to nehodlám měnit. Na vlastní projekty jsem nezanevřel a budu se jim nadále věnovat. Hlavním koněm je samozřejmě mineralexpert.org, který chci příští rok výrazně posunout. Směřování a využití ostatních webů budu muset přeorganizovat a případně část práce outsourcovat. Cílem je, aby online portfolio rostlo a přiměřeně vzrostl i zisk.

V rámci doktorátu bych rád dotáhnul výsledky do podoby dvou napsaných impaktových článků, ideálně začít zpracovávat i třetí. Také se chci zbavit státní zkoušky, takže už budou zbývat k dokončení pouze publikace.

Určitě se chci podstatně víc hýbat, začít zase víc jezdit na kole a chodit na výlety. V rámci těchto aktivit také chci zase trochu víc fotit a natáčet. A hlavně ty fotky také zpracovávat a publikovat!

Cíle na rok 2016

– dovolená s přítelkyní (ANO)
– konečně pokořit $1000 měsíčně z podnikání (NE, dosaženo $548)
– rozjet affil a vydělat aspoň 10.000 Kč (NE, vyděláno tak 3000 Kč)
– navýšit fotobankové portfolio na 1500 fotek a videí (NE, dosaženo 1083)
– tržba v e-shopu nad 30.000 Kč (NE)
– prodávat vlastní fyzický produkt (NE, dočasně odpískáno)
– spustit vlastní online službu (NE, v procesu)
– napsat impaktovaný vědecký článek (NE, v procesu)
– složit státní zkoušku (NE, odloženo)
– ujet 1000 km na kole (NE, najeto necelých 500 km)

Cíle na rok 2017

– publikovat na mineralexpert.org na článek týdně
– spustit novou verzi mineralexpert.org
– spustit SAAS aplikaci do provozu
– zvednout pasivní zisk z online portfolia na 10 tisíc měsíčně
– naučit se Laravel framework
– složit státní zkoušku
– napsat dva impaktované vědecké články
– ujet 1500 km na kole

Další výroční reporty

Milan Pichlík – affil katalogy
Jirka Rostecký – video rozhovory a podcast
František Szabó – affil marketing
Pan Zero – online podnikatel
Jan Kalianko – e-shopy
Ondřej Martínek – affil marketing
Miloš Lácha – online podnikatel
Pavel Drábek – PPC specialista
Roland Vojkovský – online podnikatel
David Nogol – portrétní fotograf
Ahyde – vyšší liga podnikání
Adam Bán (Banksy) – affil weby
Mário Roženský – online podnikatel
Josef Kroupa – affil marketing
Tomáš Čupr – podnikatel
Peter Hoferek (Hogy) – vydavatel
Jan Šimečík – online podnikatel
Michal Hardyn – podnikatel
Michal Majgot – online podnikatel
Kamil Staš – affil marketing
Peter Chodelka – online podnikatel

Listopad 2016

Listopad byl značně hektický měsíc a stihl jsem toho podstatně méně, než bych rád.

listopad-2016

Práce a projekty

Na fotobanky opět nedošlo, i když jsem byl několikrát fotit. Nafotil jsem ale nějaký materiál pro články na weby a na pixmound.com.

Práce na mineralexpert.org opět zdárně pokročila, ale jeden článek týdně je prostě stále nereálná meta. I když se mi postupně hromadí texty, musím je kontrolovat a shánět fotky, což stojí značné množství času. Získal jsem pár odkazů a dávám dohromady strategii propagace. Hlavním problémem webu očividně není obsah, ale spíše odkazový profil.

Zajímavou epizodou bylo zablokování účtu na upwork.com (dříve oDesk), protože copywriter neprozřetelně napsal slovo Paypal do zprávy. Samozřejmě, přímé platby mimo systém Upwork jsou přísně zakázané. Údajně kvůli ochraně zúčastněných stran, hlavním důvodem jsou ale samozřejmě provize. Natvrdo jsem na support napsal, že jejich stupidní systém plateb bez Paypalu a nenažraných provizí mě stojí 23 % z ceny zakázky, což je tedy věru až příliš. Dostal jsem varování a účet odblokovali. Takže pozor, interní zprávy na Upwork jsou pod dozorem.

Publikování fotek na Pixmound.com nepříjemně uvázlo, protože na služebním PC nemám Photoshop ani zkalibrovaný monitor. Nakonec se s mírným skluzem podařilo fotky postupně doplnit do konce listopadu. Návštěvnost a počet stažení rostou, brutálně ale narostl také spam. Stále jsem nedoplnil slidery na úvodní stránce, což je v tuto chvíli hlavní slabina webu.

Domluvil jsem prodej svého mini e-shopu s minerály. Web bude v dobrých rukou, já v tuto chvíli nemám na takové aktivity příliš času. Bylo by potřeba výrazně rozšířit nabídku a e-shop aktivně propagovat, což ale žere enormní množství času, protože každý vzorek je jedinečný a musí se zvlášť fotit a popisovat. Navíc ani omylem nehodlám řešit nějaké nesmysly typu EET.

Finance

Fotobanky opět mírně vzrostly, zisk $98 (říjen $92). Zisk z PPC vzrostl na 818 Kč (říjen 760 Kč), affiliate 120 Kč. Celkový výdělek cca 3390 Kč.

Návštěvnost

Průběžná práce na sociální propagaci i drobné pokroky v linkbuildingu sice nesou ovoce, ale růst je opravdu pomalý. Bude třeba weby nějak nakopnout, ale popravdě to bohužel není otázka týdne nebo dvou. Paradoxně zcela zanedbané weby s mnoha měsíci bez aktualizace v SERP rostou, zatímco aktivně rozvíjený a propagovaný mineralexpert.org v podstatě stagnuje.

Říjen 2016

Přestože jsem se v říjnu nijak zvlášť nestrhnul, stihlo se toho nakonec překvapivě hodně. Kromě práce tak několik geologických a fotografických výletů a 2 odborné exkurze.

rijen-2016Práce a projekty

Bude to znít neuvěřitelně, ale po dlouhé době jsem na fotobanky nahrál 10 fotek. Na prodeje to nemělo žádný zjevný vliv, dokonce nedošla na obvyklé říjnové zvýšení prodejů. V říjnu jsem také několikrát vyrazil fotit, takže bude z čeho vybírat.

Práce na mineralexpert.org se konečně zase pořádně pohnula. Publikoval jsem tři články, dva napsal, několik dalších opravil a posháněl plno fotek. Publikační plán se opět postupně dostává pod kontrolu. Po dlouhé době jsem také nafotil pár minerálů, takže i něco z vlastní tvorby přibylo do galerie. Celkem už je publikováno 50 článků. Podrobný přehled přípravy, tvorby, SEO, sociálního marketingu a výsledků jsem publikoval nedávno v souhrnném článku.

Samostatnou kapitolou pak byl výrazný skok ve vývoji připravované SAAS aplikace, na které si máknul především kolega Eddie Stankovič. Moje role spočívala především v propagaci a připomínkování. Základ už funguje, propagace se vcelku vydařila a máme pár prvních vážných zájemců.

Publikování fotek na Pixmound.com postupně pokračuje, k 1. listopadu už jich je publikováno přesně sto! Ani se nezdá, jak ten čas letí. Už dva měsíce se přesvědčuju k úpravě loga a vytvoření sliderů. Funkčnost biče mohu potvrdit, opravdu mě to motivuje víc fotit a upravovat.

I v říjnu se prodal jeden e-book. Affil tentokrát 123 Kč, PPC po zářijovém růstu zase spokojeně kleslo.

Finance

Fotobanky mírně vzrostly, zisk $92 (září $89). Prodej e-booku 375 Kč, affil 123 Kč, zisk z PPC klesl na 760 Kč (září 807 Kč). Offline práce 1000 Kč. Celkový výdělek cca 4500 Kč.

Návštěvnost

Výrazněji jsem zapracoval na sociální propagaci a trochu i na linkbuildingu. Výsledky byly viditelné, nicméně většinou spíše slabší. Až ke konci měsíce se podařilo trochu zamachrovat s článkem na mineralexpert.org, který poskočil na cca 850 přečtení jen během prvního dne.