Jak je to s jedy v jídle?

Poslední dobou se rozproudila dost zuřivá debata o jedech v jídle. Podle mě jde hlavně z velké části o neznalost a nepochopení problému. Také se často míchá jedovatost jídla jako taková s dlouhodobými efekty dosti nezdravé průmyslové stravy. Takže si téma trošku oťukáme z více stran.

Jedy jako takové

Naprosto souhlasím s tím, že úmyslné přidávání vyloženě jedovatých látek do jídla je spíše nehoda, omyl a neznalost. Žádný jen trochu soudný výrobce nebude dlouhodobě do jídla přidávat něco vyloženě jedovatého.

Obvykle se jedná spíše o neznalost, tedy nevíme, že daná látka je jedovatá. Popřípadě se uvolňuje například z obalů anebo někde při zpracování, ale není to úmysl. Toto se poměrně intenzivně a rychle řeší a strašení vážně není na místě. Tyto případy také nejsou nijak běžné.

Konzervanty, pesticidy a další úmyslně přidávané jedy

Nedělejme si iluze, látky jako pesticidy, dusitany, fosfáty atd. jsou jedovaté a jejich konzumace není úplně neškodná. Samozřejmě jsou určité minimální toxické dávky, které v dnešní době bývají stanoveny poměrně přesně. Teoreticky dávka pod mezí toxicity neškodí, ale není to tak úplně jednoduché.

Za prvé se věda postupně vyvíjí, takže ne všechny nové jedy dokáže hned podchytit, u řady látek se jejich toxicita odhalí až časem. Také spolehlivé meze toxicity jsou k dispozici až s velkým zpožděním, obvykle minimálně několik let.

Za druhé je řada jedů, které mají tzv. kumulovaný efekt, tedy se jejich zdánlivě neškodné účinky postupně sčítají. Jedna cigareta vás také nezabije, ale po delší sobě se účinky nemilosrdně projeví. U řady látek se na tyto dlouhodobé dopady přijde až s obrovským zpožděním, mnohdy až desítek let.

Za třetí existuje spousta nebezpečných kombinací. Dvě neškodné látky či jedy pod mezí toxicity mohou společně způsobit solidní paseku. Takových kombinací z různých snědených chemikálií jsou stovky, takže jejich společné působení je zřídka pořádně prozkoumáno. A nezapomínejme k tomu připočítat i léky a řadu různých doplňků stravy, které plno lidí konzumuje po hrstech.

Je však třeba mít také na paměti, že moderní analytické metody jsou extrémně citlivé a mnohdy jsou analyzované obsahy jedů tisíckrát i milionkrát nižší než ty reálně škodlivé.

Umělé versus přírodní jedy

K výše uvedenému je ale třeba říci i druhou stranu. Jistě nikdo nehýká nadšením z dusičnanů, dusitanů, fosfátů, kyseliny benzoové a podobně. Jejich přidávání do jídla brání například množení plísní a vzniku hniloby, které by v neošetřené potravině snadno vznikly.

Počáteční stádia rozvoje plísní nejde nijak okoskopicky poznat, takže klidně slupnete zeleninu, sýr nebo salám prolezlé silně rakovinotvorným neřádem. Také již dnes prakticky neuslyšíte o otravě botulotoxinem, což bylo ještě ne tak dávno reálné riziko.

Je samozřejmě otázkou, co z toho je jedovatější anebo škodlivější. Tady bych si ale hodně vsadil, že plísně budou výrazně větší hnus než konzervanty, pokud se to s nimi vyloženě nepřehání.

Neškodná éčka, aditiva, barviva, protispékací látky…

Chleba má být kvásek, voda a mouka. Dnešní rozpečený chleba z mrazáku je ale směska 20-30ti různých látek. To je poměrně vynikající ilustrace reálného stavu, kdy se do potravin často zcela zbytečně přidávají různá vylepšovátka typu barviv, zvýrazňovačů chuti, protihrudkovacích a protispékacích látek a kdo ví čeho ještě.

Ve většině případů je to poměrně neškodné. Ale všeho moc škodí a nikdy nevíme, co přesně to udělá v kombinaci s desítkami dalších látek v jiných potravinách a lécích. Na jednu stranu jsou různé pořady a publikace o potravinách plných jedů vyloženě blbost a strašení lidí, na druhou stranu ale není pravda, že moderní průmyslové potraviny jsou zdravé. Zejména různé kumulované dlouhodobé účinky jsou prozkoumané jen omezeně, protože je ve hře mnoha faktorů a vývoj trvá desítky let.

Pokud si mohu vybrat, raději kupuju potraviny bez přidaných dobrot.

Jedy versus šizené potraviny

Potraviny podléhají dneska poměrně přísným kontrolám na vyložené jedy, takže tady bych rozhodně neměl přehnané obavy. Pokud však konzumujete vysoké množství uzenin, konzerv, hotových jídel a dalších látek nacucaných konzervanty a aditivy, tak se samozřejmě nejde následkům divit. Všeho moc škodí.

Opět je zde ale druhé a hojně ignorované hledisko. Obrovské množství potravin je dnes průmyslovým produktem. Vyhnout se například sóje a mouce je téměř nemožné, protože se přidávají jako plnivo skoro všude – do čokolády, mletého masa, konzerv, uzenin a spousty dalších produktů.

Sója obsahuje vysoké množství fytoestrogenů, které jsou zejména pro muže poměrně nevhodné a ve velkém množství způsobují až trvalou neplodnost. Navíc je spousta sóji nevhodně zpracovávaná a obsahuje plísně. Boom alergie na lepek poměrně silně koreluje se snahou pěstovat vysoce lepkovou pšenici a snahu narvat pšeničnou mouku jako levné plnivo úplně všude.

Dalším oblíbeným produktem je glukózo-fruktózový sirup (HFCS), dnes už tedy spíše fruktózový. Doslazuje se tím skoro všechno, je to levné, nicméně fruktóza má trochu jiný metabolizmus jak standardní disacharidy (normální cukr). Cukry se obecně metabolizují přímo na tuk, fruktóza zřejmě navíc čistě na vnitřní tuky – tedy extrémně nebezpečné, které kornatí cévy a obalují orgány. Existují i výzkumy, které uvádějí toxické účinky fruktózy na játra, ale na jednoznačnou shodu si ještě chvíli počkáme. Nahrazovat tedy řepný cukr HFCS je pěkný humus a navíc se tento sajrajt hojně cpe do limonád, sladkostí, konzerv, sirupů a najedete ho dokonce i v konzervovaném hrášku nebo sardinkách.

Fytoestrogeny, lepek, rostlinné tuky, fruktóza atd. nejsou samy o sobě vyloženě jed, ale jejich masivní přidávání do potravin má vážné zdravotní dopady. Obrovská exploze obezity, alergií, metabolických poruch a spousty dalších civilizačních chorob má mnohdy příčiny právě zde.

Věřte odborníkům?!

Obvykle to nevytahuju, ale mám docela slušné přírodovědné vzdělání a napsal jsem i nějaké vědecké články. Vím, jak věda funguje, umím si najít odborné podklady. O stravě, cvičení, metabolizmu atd. jsem za posledních 5 let přečetl fakt hodně a ledacos jsem sám otestoval.

Co vám tvrdí plno výživových poradců i plno doktorů (typicky obvoďáci) je neskutečná snůška blbostí a nebezpečných polopravd. Dodnes se preferuje lehká (cukry bohatá) strava, masivně se propagují nízkotučné výrobky (plné plniv a sajrajtu), oslavují se rostlinné tuky (často dost nezdravé) a naopak se straší vejci, masem, mléčnými výrobky a živočišnými tuky.

Přitom se jasně ukazuje, že obezita vzniká právě z nedostatku tuku a to zejména živočišného. Příčinou obezity je očividně masivní nástup nízkotučné a cukry bohaté stravy, kdy je plno potravin nastaveno moukou s obrovským obsahem lepku. Běžně se do jídel cpe sója a masivně se používají zcela nevhodné rostlinné tuky.

Berte jako fakt, že věda a poznání se vyvíjí. Neexistuje žádná neměnná pravda, musíte se průběžně vzdělávat. Také neexistují černobílá univerzální řešení, plno věcí nevíme a plno ani nezkoumáme. Třeba o účincích různých růstových hormonů z velkochovů, antibiotik a mikroplastů ve vodě a spoustě dalších věcí víme jen velmi málo.

Co jíst a co ne?

Z výše uvedeného vyplývá, že průmyslově zpracované jídlo – se všemi plnivy, konzervanty, barvivy a aditivy – obvykle není jedovaté samo o sobě, ale jeho dlouhodobá konzumace nevyhnutelně způsobuje obezitu a metabolické problémy. Není to o jednom konkrétním jedu, je to kombinace spousty faktorů.

Každý sportovec vám řekne, že základem je dobrá strava a kvalitní spánek. Pokud jíte humusy, nespíte a přepínáte se, budete nemocní. Žádné množství pohybu nevyváží špatné jídlo.

Opravdový hnus jsou sladkosti, nízkotučné/odtučněné výrobky, margaríny, zpracované potraviny, průmyslové omáčky, dresinky a mnoho druhů uzenin.

Pokud nechcete problémy, omezte příjem cukrů – tedy i džusy, pečivo, knedlíky, těstoviny, rýže, brambory. Neříkám nejíst vůbec, ale nemůže to být pořád.

Naopak vhodná strava jsou kvalitní maso a ryby, zelenina, kvalitní tuky (sádlo, kokosový olej, smetana), kvalitní mléčné výrobky (ne odtučněné!), přiměřené množství ovoce. Pravidlo, že co se nekazí, to není jídlo, je většinou pravdivé.

Není třeba být militantní vegan/raw/bio šílenec. Prostě jen trochu používejte hlavu a nejezte humusy. Nebo jich aspoň jezte co nejmíň.

Kam dál?

Pokud vás toto téma zajímá, silně doporučuji prozkoumat tyto publikace:

Tim Ferris – Čtyřhodinové tělo

Jason Fung a Jimmy Moore – Kompletní průvodce půstem

Petr Novák – Jak pálit a neukládat

a neuškodí ani Matthew Walker – Proč spíme? (moje recenze)

Zdrojů je samozřejmě neuvěřitelné množství, ale tyto 4 publikace považuju za zdravý základ. Můžete načerpat praktické tipy a zároveň nakouknout velice hluboko do fungování metabolizmu na odborné úrovni.

 

 

Napsat komentář