Digitální nomádství

Vyskytuje se asi milion různých definic a pojetí digitálního nomádství. Od lidí, kteří pracují z domova a občas odjinud, až po cestovatelské extremisty, kteří jsou na cestách prakticky neustále. Nic z toho (podle mě) není špatně.

Klíčové aspekty nomádství

Základními faktory je především nezávislost na čase a místě, nicméně i to je částečně iluzorní. Digitální nomádství není nějaká cool dovolená, pořád musíte pracovat. A tedy musíte na požadavky klientů reagovat v přiměřeném čase.

Pro mě není podstatné, jestli někdo pracuje z Thajska nebo z Dolní Lhoty. Zásadní je nezávislost na místě, tedy neztrácíte 1-2 hodiny dojížděním do práce a nejste pevně přikovaní k pracovišti zaměstnavatele. Pokud jedete v létě na 2 měsíce na chalupu nebo na Kanáry, vašim zákazníkům je to jedno. Pokud se zákazník přesune, je to jedno vám.

Například v ČR může být práce na dálku kritickým aspektem i pro rodinu s dětmi. Nemusíte nutně kupovat drahou nemovitost tam, kde máte dostupnou práci. Můžete pracovat z domu nebo z kanceláře někde na vsi. Můžete jet o prázdninách s dětmi na 2 měsíce na chalupu. Nemusíte nutně sedět v práci přes den, zatímco je venku hezky, a pak mít večer volno, když je venku tma. Můžete si pracovní dobu vhodně rozložit.

Nutné předpoklady

Pokud pracujete přes internet – jako většina digitálních nomádů – nevyhnutelně potřebujete spolehlivé a rychlé připojení. Určité činnosti však nevyžadují neustálé připojení. Každopádně se vyplatí mít nachystané i offline činnosti – například psaní článků, úpravu fotek, programování atd.

Nemalým problémem je i bezpečnost, takže si raději předem nastudujte jak se bezpečně připojovat a jak chránit svá data. Možná budete potřebovat bezpečnou VPN, možná budete mít problém s firewally, zejména při práci z asijských zemí. Zabezpečte si počítač i telefon, šifrujte data i komunikaci.

Rozhodně se nevyplatí zapomínat na spolehlivý a kvalitní SW a HW. Potřebujete také spolehlivé zálohování. Nestačí externí disk, o ten můžete přijít společně s PC. Nezapomínejte na to, že plno vašich dat jsou extrémně citlivé údaje a rozhodně není dobrý nápad svěřovat je v nešifrované podobě různým cloudům. I velcí hráči dělají fatální bezpečnostní chyby, zavzpomínejme třeba na únik dat z Yahoo.

Zásadní položkou jsou náklady na bydlení. Pokud jste spíše konzervativní introverti, rozhodně není dobrý nápad sestěhovat se s 10 dalšími lidmi do jednoho domu nebo dělat z kavárny a coworkingu. Já preferuji na práci klid a mám rád určité soukromí. Někdo umí pracovat s notebookem z pláže, já to neumím.

Počítejte i s náklady. Rozhodně jde v mnoha zemích žít levněji jak v ČR, ale dost často musíte znát místní podmínky a věnovat tomu jisté úsilí. Do ceny nomádských výletů nezapomeňte započítat také náklady na letenky, místní dopravu, zdravotní pojištění, internet a případné nutné fixní výdaje doma. A nezapomeňte na rezervu minimálně na okamžitý nákup letenky domů, pokud by se něco zásadně pokazilo.

Rizika digitálního nomádství

Všude po internetu najdete milión oslavných článků na téma digitální nomádství a jak je to skvělé. Pro vystřízlivění doporučuju třeba článek Rolanda Vojkovského. Nic není zadarmo a ne všem to vyhovuje.

Pokud jste zatím byli maximálně v Horní Dolní, rozhodně není dobrý nápad vyrazit rovnou na 3 měsíce do Asie. Kulturní šok není jen fráze. Nejedete na dovolenou, jedete žít jinam, takže prostě musíte nějak fungovat. Peter Chodelka poprvé vyrazil do Bulharska – rozhodně dobrá a bezpečná volba. Začněte v Evropě, znáte tu prostředí a přinejhorším jste za 2-3 tisíce druhý den doma.

Bezpečnost je obecně problém. V řadě chudších zemí je kvalitní foťák, drahý mobil či počítač velkým lákadlem. Rozhodně se to nevyplatí podceňovat, protože sehnat náhradu je v řadě zemí na hranici nemožnosti, o finanční škodě nehovoříc.

Pojištění a zejména dostupnost lékařské péče je další zádrhel mnoha zemí. Je hezké, že vám pojištění cosi kryje, ale v mnoha zemích jste bez soukromé kliniky v pořádném maléru. A ne všude je taková klinika k dispozici, ne vždy ji kryje pojistka. Pozor na to! Také jsem si nevšiml, že by kdokoliv z asijských nomádů zmiňoval očkování a malárii. Banální zdravotní problém se může v řadě zemí proměnit v boj o život, takže se nedívejte jen na pláže a kavárny.

Forma podnikání

S otázkou digitálního nomádství a postupující globalizace vyvstává i otázka řešení byrokracie – tedy formy podnikání. Nejde ani tak o daně, byť v ČR máme naprosto astronomické zdanění. Jde spíš o neutuchající snahy státu i EU neustále zvyšovat regulace, nařízení, zákazy, vynucovat plátcovství DPH atd. A pokud fakticky žijete ¾ času mimo ČR, podnikáte v zemích mimo ČR, na základě čeho vlastně ČR chce víc než polovinu vašich příjmů? Prozatím ale filozofii ponechme stranou.

Pokud používáte PPC, prodáváte e-booky, kurzy a fotky, prakticky vždy vás stát nutí být bez ohledu na obrat okamžitě plátce DPH či identifikovaná osoba. V mnoha případech spadnete pod MOSS a často i pod EET. Následně samozřejmě musíte podávat kontrolní hlášení a za každou formální chybu již hrozí vysoké pokuty v řádech desítek tisíc. U EET mohou pokuty dosáhnout až půl milionu a jako OSVČ ručíte celým majetkem.

Tyto byrokratické zhovadilosti jsou často technicky nesplnitelné, popřípadě se musí různě obcházet a u složitějších projektů odčerpávají obrovské finanční i časové prostředky. V případě mezinárodních projektů nastávají často nemalé problémy s online platbami a převody měn. Dalším problémem je samozřejmě nestabilní legislativa a neustálé změny. Pak se logicky nabízí otázka, zdali má vůbec smysl podnikat z ČR, popřípadě být OSVČ. Tím nikoho nenavádím k nelegálnímu podnikání! Ale je plno zemí, kde lze v mnoha ohledech podnikat jednodušeji a přitom mít vše legálně.

Jak to dělám já…

Plno lidí může namítnout, že zrovna já mám co povídat, když jsem zaměstnanec. Jenže dělám jako konzultant, tedy v podstatě jsem víc nomád, než většina živnostníků. Sice nestřídám pracoviště nějak extrémně často, ale v tuto chvíli mám 4 různá působiště ve 3 státech.

Proč mi to nedělá problém? Jak udržím kromě práce i vlastní podnikání? Protože jsem byznys budoval pro dálkovou správu ještě v době, kdy slovo diginomád ani neexistovalo. Mám portfolio webů, které můžu spravovat z libovolného místa. Mám portfolio fotek na fotobankách, ze kterých ani jedna nesídlí v EU. Na některých projektech spolupracuji s lidmi z různých světadílů, v různých časových pásmech. Mám to prostě udělané tak, abych mohl fungovat jen s notebookem a připojením k internetu. A ani to připojení nepotřebuju pořád.

Přechozích 5 let jsem dělal často z domu, ovšem často také od příbuzných a z cest. Většinu svých klientů jsem nikdy neviděl, a nijak jsme si nechyběli. Ať již šlo o copywriting či správu webů. Samozřejmě, práce pro klienty je něco jiného, než když máte portfolio webů, prodáváte e-booky či fotky. S klienty si nemůžete dovolit reagovat na emaily za týden a mít problematickou dostupnost.

Vše je o nastavení priorit a promyšlení předem. Podnikání jsem začal významněji rozvíjet až v prvním zaměstnání a díky pravidelnému příjmu bylo mojí prioritou hlavně to, abych mohl dělat kdykoliv a kdekoliv, bez ohledu na klienty. PPC, affil, fotobanky, prodej e-booku – vše samozřejmě vyžaduje údržbu, ale moje měsíční nečinnost se příliš neprojeví. Jako OSVČ jsem pak samozřejmě dělal i plno klientských zakázek, které teď jako zaměstnanec opět nedělám a věnuji se rozvoji pasivního portfolia.

3 komentáře u „Digitální nomádství

  1. Víc takových článků, Zbyňku!

    S nomáděním nemám vůbec žádné zkušenosti, ale samozřejmě mě to láká a rád bych si to v budoucnu alespoň jednou vyzkoušel.

    Takže si moc rád přečtu další názory nebo tipy a rady, jak začít, čeho se vyvarovat nebo prostě jen zajímavé historky pro inspiraci, abych už se k tomu taky dokopal. 🙂

  2. Díky za článek. Má zkušenost je taková, že rozhodně nikdy nejezděte nomádit s někým, kdo má dovolenou, protože vám to nabourá celý režim. Já pracuji 2 roky převážně z domova a vyžaduje to jistou disciplínu a taky trochu potřeby změnit režim. Někomu možná vyhovuje dělat klasicky jako z kanceláře od rána si udělat svých 8 hodin a poté jen přepnout do nepracovního režimu. Myslím si, že je to však dané zvykem, pro mě je např. mnohem lepší mít střídavý režim, kdy někdy pracuji třeba 12 h v kuse a jiný den mám zase volno. Každý to má jinak, jen je potřeba vyjít ze stereotypu a najít si ten svůj ideální režim.

    • Přesně tak, nejtěžší je vysvětlit okolí, že potřebujete normálně makat a prostě se „neflákáte doma“. Druhá věc je pak oddělení pracovního a volného času, kdy má člověk tendenci buď lenošit místo práce anebo druhý extrém, kdy práce postupně pohltí úplně veškerý čas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *