Digitální nomádství

Vyskytuje se asi milion různých definic a pojetí digitálního nomádství. Od lidí, kteří pracují z domova a občas odjinud, až po cestovatelské extremisty, kteří jsou na cestách prakticky neustále. Nic z toho (podle mě) není špatně.

Klíčové aspekty nomádství

Základními faktory je především nezávislost na čase a místě, nicméně i to je částečně iluzorní. Digitální nomádství není nějaká cool dovolená, pořád musíte pracovat. A tedy musíte na požadavky klientů reagovat v přiměřeném čase.

Pro mě není podstatné, jestli někdo pracuje z Thajska nebo z Dolní Lhoty. Zásadní je nezávislost na místě, tedy neztrácíte 1-2 hodiny dojížděním do práce a nejste pevně přikovaní k pracovišti zaměstnavatele. Pokud jedete v létě na 2 měsíce na chalupu nebo na Kanáry, vašim zákazníkům je to jedno. Pokud se zákazník přesune, je to jedno vám.

Například v ČR může být práce na dálku kritickým aspektem i pro rodinu s dětmi. Nemusíte nutně kupovat drahou nemovitost tam, kde máte dostupnou práci. Můžete pracovat z domu nebo z kanceláře někde na vsi. Můžete jet o prázdninách s dětmi na 2 měsíce na chalupu. Nemusíte nutně sedět v práci přes den, zatímco je venku hezky, a pak mít večer volno, když je venku tma. Můžete si pracovní dobu vhodně rozložit.

Nutné předpoklady

Pokud pracujete přes internet – jako většina digitálních nomádů – nevyhnutelně potřebujete spolehlivé a rychlé připojení. Určité činnosti však nevyžadují neustálé připojení. Každopádně se vyplatí mít nachystané i offline činnosti – například psaní článků, úpravu fotek, programování atd.

Nemalým problémem je i bezpečnost, takže si raději předem nastudujte jak se bezpečně připojovat a jak chránit svá data. Možná budete potřebovat bezpečnou VPN, možná budete mít problém s firewally, zejména při práci z asijských zemí. Zabezpečte si počítač i telefon, šifrujte data i komunikaci.

Rozhodně se nevyplatí zapomínat na spolehlivý a kvalitní SW a HW. Potřebujete také spolehlivé zálohování. Nestačí externí disk, o ten můžete přijít společně s PC. Nezapomínejte na to, že plno vašich dat jsou extrémně citlivé údaje a rozhodně není dobrý nápad svěřovat je v nešifrované podobě různým cloudům. I velcí hráči dělají fatální bezpečnostní chyby, zavzpomínejme třeba na únik dat z Yahoo.

Zásadní položkou jsou náklady na bydlení. Pokud jste spíše konzervativní introverti, rozhodně není dobrý nápad sestěhovat se s 10 dalšími lidmi do jednoho domu nebo dělat z kavárny a coworkingu. Já preferuji na práci klid a mám rád určité soukromí. Někdo umí pracovat s notebookem z pláže, já to neumím.

Počítejte i s náklady. Rozhodně jde v mnoha zemích žít levněji jak v ČR, ale dost často musíte znát místní podmínky a věnovat tomu jisté úsilí. Do ceny nomádských výletů nezapomeňte započítat také náklady na letenky, místní dopravu, zdravotní pojištění, internet a případné nutné fixní výdaje doma. A nezapomeňte na rezervu minimálně na okamžitý nákup letenky domů, pokud by se něco zásadně pokazilo.

Rizika digitálního nomádství

Všude po internetu najdete milión oslavných článků na téma digitální nomádství a jak je to skvělé. Pro vystřízlivění doporučuju třeba článek Rolanda Vojkovského. Nic není zadarmo a ne všem to vyhovuje.

Pokud jste zatím byli maximálně v Horní Dolní, rozhodně není dobrý nápad vyrazit rovnou na 3 měsíce do Asie. Kulturní šok není jen fráze. Nejedete na dovolenou, jedete žít jinam, takže prostě musíte nějak fungovat. Peter Chodelka poprvé vyrazil do Bulharska – rozhodně dobrá a bezpečná volba. Začněte v Evropě, znáte tu prostředí a přinejhorším jste za 2-3 tisíce druhý den doma.

Bezpečnost je obecně problém. V řadě chudších zemí je kvalitní foťák, drahý mobil či počítač velkým lákadlem. Rozhodně se to nevyplatí podceňovat, protože sehnat náhradu je v řadě zemí na hranici nemožnosti, o finanční škodě nehovoříc.

Pojištění a zejména dostupnost lékařské péče je další zádrhel mnoha zemí. Je hezké, že vám pojištění cosi kryje, ale v mnoha zemích jste bez soukromé kliniky v pořádném maléru. A ne všude je taková klinika k dispozici, ne vždy ji kryje pojistka. Pozor na to!

Také jsem si nevšiml, že by kdokoliv z asijských nomádů zmiňoval očkování a malárii. Banální zdravotní problém se může v řadě zemí proměnit v boj o život, takže se nedívejte jen na pláže a kavárny.

Forma podnikání

S otázkou digitálního nomádství a postupující globalizace vyvstává i otázka řešení byrokracie – tedy formy podnikání. Nejde ani tak o daně, byť v ČR máme naprosto astronomické zdanění. Jde spíš o neutuchající snahy státu i EU neustále zvyšovat regulace, nařízení, zákazy, vynucovat plátcovství DPH atd. A pokud fakticky žijete ¾ času mimo ČR, podnikáte v zemích mimo ČR, na základě čeho vlastně ČR chce víc než polovinu vašich příjmů? Prozatím ale filozofii ponechme stranou.

Pokud používáte PPC, prodáváte e-booky, kurzy a fotky, prakticky vždy vás stát nutí být bez ohledu na obrat okamžitě plátce DPH či identifikovaná osoba. V mnoha případech spadnete pod MOSS a často i pod EET. Následně samozřejmě musíte podávat kontrolní hlášení a za každou formální chybu již hrozí vysoké pokuty v řádech desítek tisíc. U EET mohou pokuty dosáhnout až půl milionu a jako OSVČ ručíte celým majetkem.

Tyto byrokratické zhovadilosti jsou často technicky nesplnitelné, popřípadě se musí různě obcházet a u složitějších projektů odčerpávají obrovské finanční i časové prostředky. V případě mezinárodních projektů nastávají často nemalé problémy s online platbami a převody měn.

Dalším problémem je samozřejmě nestabilní legislativa a neustálé změny. Pak se logicky nabízí otázka, zdali má vůbec smysl podnikat z ČR, popřípadě být OSVČ. Tím nikoho nenavádím k nelegálnímu podnikání! Ale je plno zemí, kde lze v mnoha ohledech podnikat jednodušeji a přitom mít vše legálně.

Jak to dělám já…

Plno lidí může namítnout, že zrovna já mám co povídat, když jsem zaměstnanec. Jenže dělám jako konzultant, tedy v podstatě jsem víc nomád, než většina živnostníků. Sice nestřídám pracoviště nějak extrémně často, ale v tuto chvíli mám 4 různá působiště ve 3 státech.

Proč mi to nedělá problém? Jak udržím kromě práce i vlastní podnikání? Protože jsem byznys budoval pro dálkovou správu ještě v době, kdy slovo diginomád ani neexistovalo. Mám portfolio webů, které můžu spravovat z libovolného místa. Mám portfolio fotek na fotobankách, ze kterých ani jedna nesídlí v EU.

Na některých projektech spolupracuji s lidmi z různých světadílů, v různých časových pásmech. Mám to prostě udělané tak, abych mohl fungovat jen s notebookem a připojením k internetu. A ani to připojení nepotřebuju pořád.

Přechozích 5 let jsem dělal často z domu, ovšem často také od příbuzných a z cest. Většinu svých klientů jsem nikdy neviděl, a nijak jsme si nechyběli. Ať již šlo o copywriting či správu webů. Samozřejmě, práce pro klienty je něco jiného, než když máte portfolio webů, prodáváte e-booky či fotky. S klienty si nemůžete dovolit reagovat na emaily za týden a mít problematickou dostupnost.

Vše je o nastavení priorit a promyšlení předem. Podnikání jsem začal významněji rozvíjet až v prvním zaměstnání a díky pravidelnému příjmu bylo mojí prioritou hlavně to, abych mohl dělat kdykoliv a kdekoliv, bez ohledu na klienty.

PPC, affil, fotobanky, prodej e-booku – vše samozřejmě vyžaduje údržbu, ale moje měsíční nečinnost se příliš neprojeví. Jako OSVČ jsem pak samozřejmě dělal i plno klientských zakázek, které teď jako zaměstnanec opět nedělám a věnuji se rozvoji pasivního portfolia.

3 komentáře u „Digitální nomádství“

  1. Víc takových článků, Zbyňku!

    S nomáděním nemám vůbec žádné zkušenosti, ale samozřejmě mě to láká a rád bych si to v budoucnu alespoň jednou vyzkoušel.

    Takže si moc rád přečtu další názory nebo tipy a rady, jak začít, čeho se vyvarovat nebo prostě jen zajímavé historky pro inspiraci, abych už se k tomu taky dokopal. 🙂

    Odpovědět
  2. Díky za článek. Má zkušenost je taková, že rozhodně nikdy nejezděte nomádit s někým, kdo má dovolenou, protože vám to nabourá celý režim. Já pracuji 2 roky převážně z domova a vyžaduje to jistou disciplínu a taky trochu potřeby změnit režim. Někomu možná vyhovuje dělat klasicky jako z kanceláře od rána si udělat svých 8 hodin a poté jen přepnout do nepracovního režimu. Myslím si, že je to však dané zvykem, pro mě je např. mnohem lepší mít střídavý režim, kdy někdy pracuji třeba 12 h v kuse a jiný den mám zase volno. Každý to má jinak, jen je potřeba vyjít ze stereotypu a najít si ten svůj ideální režim.

    Odpovědět
    • Přesně tak, nejtěžší je vysvětlit okolí, že potřebujete normálně makat a prostě se „neflákáte doma“. Druhá věc je pak oddělení pracovního a volného času, kdy má člověk tendenci buď lenošit místo práce anebo druhý extrém, kdy práce postupně pohltí úplně veškerý čas.

Napsat komentář