Jsem negativní, nečtěte to ;)

Poslední dobou čím dál víc narážím na nálepkování lidí jako hatery (či hejtery, hejtry atd.) – mimochodem jako bychom neměli české výrazy – anebo alespoň označování lidí za negativní. Ano, jsem zcela vinen, jsem negativní. Asi budu i ten hejtr… Raději dál nečtěte, není to in a odporuje to růžovému pozitivnímu myšlení.

Být negativní je složité

Poctivě musím přiznat, že se ve spoustě věcí nimrám až moc. Snažím se to omezit, neřešit blbosti a zbytečně nekritizovat. Nekoukám na zprávy, nečtu bulvár ani další podobné žvásty. Snažím se nerozčilovat s blbostma, ale někdy to prostě nejde. Je fakt, že když vás nějaký idiot rozčílí, jemu je to většinou jedno, zato vy se tím pak užíráte. Ale právě proto je někdy potřeba dotyčné(mu) dát průšvih pěkně vyžrat a nedusit to v sobě. Sice to je politicky nekorektní, ale všem stejně nikdy vyhovět nejde. V podnikání je dost často tendence propagovat „zákazník má vždy pravdu“ – to právě ani náhodou. Pokud je zákazník pouze nevzdělaný, nemám problém s ním věc podrobně probrat. Ale pokud se mě snaží odrbat nebo dělá (často naschvál) problémy, rozhodně mu nebudu přitakat. On něco nabízí a něco chce, já také. Vztah zaměstnavatel-zaměstnanec nebo prodejce-zákazník nemá dominantní stranu. Pokud si jedna strana myslí, že si bude diktovat a prudit, tak je bohužel na omylu a rychle se rozloučíme. Zcela typický problém většiny českých šéfů a manažerů – a pak slyšíme neustálé nářky jak nejsou lidi… Pravidelně je slýchám od lidí, co se jim kvalitní práce zdála drahá… Přitom zaměstnanec je zcela pozitivní, nekritizuje, nemá vlastní názor, nehádá se.

Pozitivní alibizmus

Na nálepkování „negativních“ a „hejtrů“ jako se mi nelíbí všeobecný trend růžového myšlení, pozitivizmu a neřešení problémů. Jakmile se mi kritika nehodí do krámu nebo něčí názor nevoní, hned je to negativista a hejtr. Problémy nevidím, problémy nejsou, svět je fajn. Ano, svět je v mnoha ohledech fajn. Ale v mnoha ohledech by jen s minimální snahou mohl být 100x lepší, jen bychom se všichni museli malinko víc snažit, nedržet hubu a nenechat si všechno líbit. Politická korektnost a pozitivita je často jen alibizmus pro zavírání očí nad tím, co se mi nehodí. Popřípadě problém přenálepkuji nebo označím cizím slovem a on jakoby zmizí. Ale zmizel doopravdy? Vyřešilo se něco? Zmizel někdy nějaký průšvih proto, že se tváříme, jakoby nebyl? Nevím jak u vás, u mě většinou ne…

Jak si rozhasit psychiku

Víte co je na pozitivním myšlení špatně? Že vaší psychice vládne podvědomí, které nelze nijak přelomit, překonat ani občůrat. Emoce jsou mnohokrát silnější jak logika. Když vás něco bezmezně naštve, uloží se to. Když každý den vidíte problém, uloží se to. Logicky si můžete říkat do aleluja, že to je v pohodě. Ale vaše podvědomí moc dobře ví, že to v pohodě není. A ejhle, máme tu vnitřní konflikt, ze kterého vzniká vnitřní stres. Vůbec ho vědomě nevnímáte, dokonce ani kdybyste ho vědomě hledali, tak nebude vidět. Zdánlivě vám nic není, všechno je v pohodě. Přesto jste nervózní, necítíte se úplně dobře a časem to může vést až k zhroucení, vyhoření a podobně. Takže někdy je lepší být negativní cholerik, zařvat si a být v pohodě. Potlačování problémů či nálepkování na růžovo se vám časem může pekelně vymstít. Odstranění podobných vnitřních konfliktů je dost obtížné a časově náročné. O hackování podvědomí ale až někdy jindy 🙂

Změny na blogu

Jak jsem již letmo avizoval v „novém“ prvním příspěvku, došlo k úpravám a stěhování blogu z původní adresy na www.burival.com. Důvodů bylo několik. Jednak šlo jistě o kritiku zkušenějších známých, i když zde se názory rozcházely ode zdi ke zdi. Starší generace má podobný blog za úplnou pitomost, mladší a podnikající zase za dobrý nápad. Každopádně je pravda, že některé dosti citlivé údaje a různé osobní výlevy asi nepatří na web, který je v první řadě určen možným partnerům a zákazníkům. O zveřejňování výše výdělku můžeme vést spory, ovšem já to za žádnou extra tajnost nepovažuju. Nehraju si na velkého podnikatele a hodnotu vidím i v tom, že každý vidí, že vydělávat provozem webů a poskytováním online služeb je možné, ale pečení holubi do huby rozhodně jen tak nebudou. Kopírovačů se příliš nebojím, protože většinou vytvářím informační weby silně nad rámec minisite a osobní zkušenosti s tématem prostě okopírovat nejde.

S ohledem až na poněkud příliš soukromé informace v týdenních reportech jsem od nich upustil. Výhoda byla nesporně v udržování velmi dobrého přehledu, po zrušení týdenních reportů v srpnu už prakticky nemám přehled o vývoji a dohledávat některé výdělky 6 týdnů zpětně je prakticky nemožné. Asi si zavedu nějaký vlastní timesheet nebo týdenní deníček, abych si udržel koncentraci a mohl trochu dlouhodoběji plánovat. Jako motivační faktor totiž neměly týdenní reporty chybu.

Nadále budou fungovat měsíční reporty, které naopak o něco rozšířím, protože již nemají oporu v podrobných týdenních reportech. Chci se také zaměřit na různé technické věci, vychytávky, postupy a zamyšlení spojené s provozem obsahových webů a poskytováním textařských a fotografických služeb.

Nový první příspěvek

Po zhruba měsíční pauze v průběhu srpna 2013 je blog opět v provozu v nové podobě s původním obsahem na nové adrese diginomad.cz. Po konzultaci s kamarády a pár online kolegy jsem blog v původní podobě integrovaný do burival.com zrušil. Nadále některé až příliš citlivé údaje a osobní informace vynechám, přesto doufám, že blog bude nadále cenným informačním zdrojem pro jiné online podnikatele.

Zrušil jsem týdenní reporty, protože byly přece jen až příliš soukromé. Nadále ponechávám měsíční přehledy a budu se snažit průběžně publikovat názory, postřehy a nějaké tipy ohledně online podnikání a věcí okolo.